ScienceEducationSociety & Culture

Technicky vzato

Vysoké učení technické v Brně

Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Řekneme vám to jako lidi. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a srozumitelně o tématech, která stále více ovlivňují naše životy, a přesto jim často úplně nerozumíme.

🎧 Podcast Vysokého učení technického v Brně

🎙️ Produkce: Oddělení komunikace VUT ve spolupráci s moderátorkou Karolinou Antlovou

Play

Open in

21 episodes
monthly
Avg 31 min
Czech

Episodes 21

Newest Oldest Longest

All20 Unplayed20 In progress0 Played0

Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.

S2 · E6
Thursday · 28 min
#6 – Potřebují v Himálaji české techniky?
Pomáhat lidem v odlehlých částech světa neznamená jen darovat peníze, přivézt materiál nebo předat vlastní zkušenosti. Důležité je porozumět prostředí, naslouchat místním lidem a hledat cesty, jak spojit jejich zkušenosti s tím, co mohou nabídnout dobrovolníci ze zahraničí. Tím se řídí i nezisková organizace Himálajský patron, která propojuje dobrovolnictví s mezikulturní spoluprací, technickým vzděláváním a stavařinou. Svou zkušenost s dobrovolničením v Indii a Nepálu přibližuje její zakladatel a absolvent Fakulty stavební VUT Jiří Sázel.👷⛰️📐 Co může stavební inženýr přinést do neziskové organizace působící v Himálaji? Jak se liší představy o vzdělávání v Česku a v odlehlých himálajských oblastech? Co mohou čeští studenti přinést dětem, které vyrůstají tisíce kilometrů daleko? A staví lepší dětská hřiště místní dělníci nebo dobrovolníci z Česka? Timeline epizody: 01:02 – Z FASTu k pomoci v Himálaji 03:07 – Jak technické vzdělání pomáhá v řízení neziskovky 04:50 – Co je Himálajský patron 08:51 – Rozdílný život v Himálaji 17:11 – Stavba dětských hřišť 18:18 – Jak se mohou zapojit studenti a dobrovolníci 26:15 – Proč má Himálajský patron smysl i pro Česko
S2 · E5
July 24 · 26 min
#5 – Nahradí umělá inteligence ilustrátory?
Umění pomáhá vidět svět jinýma očima. Dokáže zachytit atmosféru míst, kterých si lidé běžně nevšímají, a předávat příběhy, které by jinak zůstaly skryté. Jednou z jeho klíčových rolí je také zcitlivovat společnost vůči důležitým tématům a otevírat debatu tam, kde běžná komunikace nestačí. Svůj pohled na tvorbu a její propojení s moderními technologiemi přibližuje ilustrátor, autor vizuálu Letní filmové školy v Uherském Hradišti a pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT Jan Šrámek.🎨✍️ Jak zachytit atmosféru místa? Proč je důležité dbát na architektonické dědictví? Jak technologie proměňují současné umění? A může umělá inteligence rozšiřovat kreativitu, aniž by nahradila samotného autora? Timeline epizody: 01:41 – Od tužky k digitálnímu štětci 02:59 – Jak vzniká autorský rukopis 07:58 – Jak vzniká vizuál Letní filmové školy v Uherském Hradišti 13:07 – Propojení umění a moderních technologií 14:39 – Jak se proměňuje studentská tvorba 17:38 – Je AI pro umění hrozbou nebo příležitostí 19:41 – Proč mizí kvalitní architekturu
S2 · E4
June 22 · 27 min
#4 – Proč bychom si bez vesmírných družic nekoupili ani kávu?
Kdyby zítra z vesmíru zmizely všechny satelity, jako první by si lidé všimli, že nefunguje navigace a bankovní systémy. Velmi rychle by to však zasáhlo i další infrastrukturu, a proto je rozvoj vesmírného průmyslu naprosto klíčový. Aktuálně k němu se svou družicí přispívají i studenti z VUT. Na první pohled je to jen malá kostka o hraně deset centimetrů. Ve skutečnosti ale jde o první český satelit navržený a sestrojený výhradně studenty, který na palubě rakety Falcon 9 už brzy zamíří na oběžnou dráhu. Za úspěchem vesmírné mise KOSTKA stojí studentský tým YSpace pod vedením Šimona Slobody. 🛰️🪐🚀 Jak fungují družice na oběžné dráze? Co všechno musí přežít během startu rakety i pobytu ve vesmíru? Proč jsou kosmické technologie důležité pro náš každodenní život? A bude jednou vesmír přeplněný? Timeline epizody: 1:02 – Jak fungují satelity a proč je potřebujeme 2:47 – Co by se stalo, kdyby všechny družice přestaly fungovat 5:45 – Vesmírný odpad a budoucnost oběžné dráhy 7:25 – První studentský satelit KOSTKA 14:02 – Tvůrčí tým YSpace a vývoj satelitu 16:12 – Spolupráce s ESA a budoucnost projekt 20:40 – Start rakety a první signál 23:17 Proč investovat do vesmíru
S2 · E3
May 20 · 28 min
#3 – Jak umění pomáhá pochopit vlastní identitu?
Tělo nemusí být jen fyzická schránka. Může být součástí identity, způsobem komunikace i prostředkem, jak porozumět sami sobě. Umělkyně a kurátorka Karin Písaříková z Fakulty výtvarných umění a Fakulty architektury VUT ve své tvorbě propojuje umění, psychologii i architekturu a skrze uměleckou tvorbu hledá odpovědi na otázky, jak nás formuje okolní prostředí. Inspiraci nachází v každodennosti i vlastním životě – od mateřství přes zkušenost života v zahraničí až po práci s veřejným prostorem a nezávislou kulturou.👤🎨🔍 Jak umění formuje vnímání nás samých? Lze identitu zkoumat uměleckou tvorbou? Jak nezávislá kultura oživuje města? A proč právě nedokonalost vytváří prostor pro kreativitu i svobodu? Timeline epizody: 2:18 – Moment, kdy si uvědomila, že chce tvořit 5:01 – Umění jako forma terapie 5:45 – Jak architektura reaguje na potřeby nezávislé kultury 10:32 – Publikace Undercover 15:01 – Život v Japonsku 17:06 – Co je tělový design 22:15 – Jaké odpovědi tvorbou hledá 26:45 – Význam identity
S2 · E2
April 24 · 29 min
#2 – Zachrání proteinové pečivo naše zdraví?
Bílkoviny se v lidském organismu starají o imunitu, pomáhají při regeneraci a působí preventivně proti rozvoji některých civilizačních chorob. Přesto jich většina lidí přijímá méně, než je potřeba. I proto se dnes tradiční pečení přesouvá do laboratoří, kde vědci hledají způsoby, jak běžné potraviny upravit, aby byly nejen chutné, ale i výživnější. Jednou z cest je vysokoproteinové pečivo, které může pomoci doplnit důležité bílkoviny, podpořit zdraví a reagovat na měnící se životní styl i potřeby společnosti. Jeho vývojem se v laboratoři na Fakultě chemické VUT zabývá doktorandka Olga Stoklásková.👩‍🍳🥐 Proč jsou bílkoviny pro naše tělo tak důležité? Je současný „proteinový boom“ skutečně cestou ke zdraví? Kde je hranice mezi funkční a ultra zpracovanou potravinou? A může vývoj nových potravin pomoci řešit globální hlad? Timeline epizody: 1:17 – Co je vysokoproteinové pečivo 2:53 – Kolik bílkovin skutečně potřebujeme 7:09 – Důležitost funkčních potravin 10:52 – Jak se vyvíjí pečivo v laboratoři 14:10 – Limity vysokoproteinového pečiva 15:35 – Nové zdroje bílkovin, udržitelnost a soběstačnost 21:08 – Je proteinový boom skutečně zdravý 25:06 – Budoucnost stravování
S2 · E1
March 23 · 29 min
#1 – Budou nás superpočítače operovat místo lékařů?
Ještě nedávno byly některé vědecké úlohy prakticky neřešitelné, jelikož chyběla dostatečně výkonná technologie, která by to zvládla. Dnes to mění superpočítače. Umí simulovat vesmír, předpovídat počasí nebo pomáhat lékařům s plánováním operací. Superpočítače totiž umožňují vytvářet detailní simulace lidského těla a díky nim vytvářet zákroky na míru konkrétním pacientům. Výsledkem je personalizované léčba, která je přesnější, rychlejší a šetrnější k pacientům i efektivnější pro lékaře. A právě využitím superpočítačů v medicíně se zabývá odborník Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií VUT. 🩺💻 Jak superpočítače fungují? Nemůžou lékaře zmást? Jak do toho všeho vstupuje umělá inteligence? A může se nakonec fiktivní centrální mozek lidstva stát skutečností? Timeline epizody: 01:32 – Co je to superpočítač a jak funguje 03:47 – Superpočítače a jejich využití v praxi 07:11 – Personalizovaná medicína 13:50 – Superpočítače a propojení s AI 20:47 – Jak jsme na tom se superpočítači v České republice 23:16 – Budoucnost technologií a role člověka
#46
January 29 · 34 min
#46 – Dokážou neurostimulátory vrátit lidem zrak?
„Nervové buňky kontrolují všechno, co máme v těle, celý chod našeho těla. V posledních letech se zjistilo, že nervová soustava kontroluje strašně moc věcí včetně imunity. A kvůli tomu se nabízí plno nových zajímavých terapeutických možností, kde cílením elektrického proudu můžeme ovlivňovat nervovou soustavu nejen pro léčbu neurologických poruch, ale různých jiných nemocí, které jsou spojené s imunitou.“ Pacientů s Parkinsonovu chorobou je v Česku skoro 50 000 a neustále jich přibývá. Nemoc postupně zbavuje člověka schopnosti ovládat své tělo, některým ale dokážou pomoci elektrody zavedené hluboko do mozku. Podobné stimulátory dokážou téměř lusknutím prstu odstranit příznaky nemoci. A stejně tak můžou pomáhat třeba u epilepsie. Eric Głowacki se svým týmem na CEITEC VUT pracuje na nejmodernějších neurostimulátorech. Ideálně takových, které fungují jen přiložením na tělo jako třeba elektrody, dají se dobíjet svítilnou mobilního telefonu a dokážou pomoci i pacientům se zánětlivými onemocněními. Jejich nejnovějším cílem je pomoci lidem postiženým ztrátou zraku a umožnit jim opět vidět svět. Proč testují stimulátory na švábech? Co mají společného implantáty a akupunktura? A dokážou rozpohybovat ochrnuté končetiny?
#45
Dec 18, 2025 · 41 min
#45 – Může vrták ze supermarketu dobýt Mars?
„Freya musí umět to, co bychom od roveru na Marsu nebo jiném vesmírném tělese čekali. Musí být schopná analyzovat vzorky, chceme se dozvědět víc o složení půdy. Vzorky můžou být volně položené kameny, písek anebo podpovrchový vzorek. Má model, kterému říká vrtací, a dokáže se až do třiceti centimetrů zavrtat a vzorek vynést na povrch. Taky musí být rover schopný ten vzorek základně analyzovat a taky musí být schopný autonomně se pohybovat, aniž by ho někdo ovládal ovladačem napřímo.“ Od roku 2021 zkoumá povrch Marsu vozítko Perseverance, které tehdy NASA vyšlo na 2,8 miliardy dolarů. To brněnská Freya si o takových penězích může nechat zdát, stejně jako její autoři ze studentského týmu Brno Mars Rover. V laboratořích na FEKT se studenti schází po vyučování a měsíce pracují na sedmdesátikilovém vozítku vybaveném vrtáky nebo dronem, a to s jediným cílem – uspět na mezinárodní soutěži napodobující průzkum Marsu v konkurenci desítek týmů z celého světa. Jak se osvědčil vrták z Lidlu? Podobá se autonomní pohyb vozítka robotickému vysavači? A kolik kilo musí Freya zhubnout, aby mohla na soutěž do Ameriky? O tom všem vyprávěl šéf týmu Stanislav Svědiroh.
#44
Nov 27, 2025 · 33 min
#44 – Vytiskneme si z keramiky hrneček nebo součástky za miliony?
„Náš výzkum směřuje směrem k biomateriálům, jako jsou různé bioaktivní implantáty. Potom jsou to součástky do high-tech přístrojů. Dokážeme tisknout ve velkém rozlišení, velmi přesně a velmi komplikované tvary. Je to metoda, která slouží k výrobě malých keramických součástek, které můžou být velmi drahé.“ Každý, kdo byl někdy u zubaře pro keramickou korunku asi ví, jak drahá je to záležitost. Co kdyby se ale pomocí 3D technologie tiskly i další součásti lidského těla? Keramika už dnes totiž nepatří jen na hrnčířský kruh do rukou šikovného řemeslníka, poslední měsíce si s ní hrají v laboratořích i vědci z CEITEC VUT. Do medové tekutiny přimíchávají keramický prášek, z kterého pak na 3D tiskárně vznikají například součástky do elektronových mikroskopů. Vytiskneme si třeba ušák na čaj? Jaké jsou nevýhody keramického tisku? A proč se na výrobek čeká i týden? Nejen o tom v podcastu mluvil Přemysl Šťastný z projektu 4Slurries.
#43
Oct 30, 2025 · 27 min
#43 – Proč nás vodní elektrárny zachraňují před blackoutem?
„V energetické síti musí platit zákony zachování. To, co vyrobím, musím zase spotřebovat. To se soláry a větrem nemusí vždycky platit, když přestane foukat nebo svítit slunce, tak mám problém. Já tohle musím nějak vykrýt, jinak dojde k blackoutu. Tohle slovo jsme donedávna neznali, ale v Česku jsme zaznamenali několikahodinový blackout, a právě tady můžou velkou roli sehrát vodní elektrárny. Nemáme v současné době jiné technické zařízení, které by ve velmi rychlé době dokázalo najet do plného výkonu.“ Vodní energie je tu s námi od nepaměti a vypadá to, že tu s námi bude i ve věku solárních a větrných elektráren. A to i v době klimatické změny, kdy se některé země potýkají s nedostatkem vody. Moderní zařízení dokážou pracovat i s malým spádem nebo si díky přečerpávacím elektrárnám energii uložit na období, kdy je potřeba. Podle odborníků je technická část na výstavbě nových vodních elektráren ta nejjednodušší, mnohem náročnější je se vypořádat s ekologickým dopadem na krajinu a také s předsudky lidí. Dají se v Česku ještě někde takové elektrárny postavit? V čem vyhrávají nad solárními panely? A čím je pro strojní inženýry Viktor Kaplan? Lidsky a srozumitelně přišel do studia o tématu vyprávět Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství VUT.
#42
Sep 25, 2025 · 30 min
#42 – Je při 3D sochařství autorem člověk nebo počítač?
„Největší rozdíl je v tom, že nemáte hmotu. Pracujete s objektem, který je na monitoru a můžete do něj poměrně jednoduše zasahovat. Nevýhodou je, že objekt nedržíte fyzicky v ruce, chybí vám základní zpětná vazba. A co je taky úžasné je tlačítko zpět. Nestane se vám, že uděláte zásah a zjistíte, že předtím to bylo lepší, ale už nemáte šanci vrátit to zpátky.“ Zatímco staré mistry sochaře si představíme s kladívkem a dlátem u bloku mramoru, dnes můžou být sochaři mnohem nenápadnější. Někteří z nich si totiž jako svůj ateliér zvolili virtuální prostředí a jejich nápady nejprve spatří modelovací program a pak 3D tiskárna. Pro některé je 3D tisk finální a pracují třeba s matematickými modely, kdy se objekty postupně mění. Pro jiné je to zase jen mezikrok k restaurování soch nebo jejich odlívání. Nezkušené lidské oko nedokáže sochy vytvořené s pomocí 3D technologií poznat, proto jsme se jim věnovali celý díl a pokusili se najít hranice autorství, kreativity ale i materiálu a technologie. Jako host přišel Martin Králík z Fakulty výtvarných umění VUT. Kolik času by mu zabrala „běžná“ socha oproti jejímu dvojčeti z 3D tisku? A proč tak rád vzpomíná na restaurování perlorodek zámku v Českém Krumlově?
#41
Jun 26, 2025 · 23 min
#41 – Vydrží betonová stavebnice střelbu z kulometu?
„Když to srovnáme s klasickým betonem, je to materiál, který má až desetkrát vyšší pevnost, jeho cena tomu odpovídá. Díky jeho pevnosti materiál umožňuje vyrobit tak tenkostěnné balisticky odolné prvky, že jsou mobilní, jsou instalovatelné lidskou silou bez pomoci jeřábu. Stačí, když to hydraulická ruka složí z náklaďáku a vojáci je složí tak, jak potřebují.“ Pevnosti v pohraničí měly odolat leteckým pumám, betonové stěny proto měřily často až jeden metr. Na Fakultě chemické už několik let pracují na moderní náhradě materiálu, díky které by takový bunkr mohl mít třeba čtvrtinovou tloušťku. Byl by ale velmi drahý, proto se chemici z VUT rozhodli speciální beton vyrábět pro jiné účely. Pár centimetrů silné čtvercové desky zvládnou zvednout dva vojáci nebo policisté a během chvíle si vytvořit přenosné zátarasy, které odolají i střele z kulometu. Jak vypadají testy na střelnici? A dá se při vývoji věřit počítačům? S odpověďmi do studia přišel výzkumník František Šoukal z Fakulty chemické.
#40
May 29, 2025 · 27 min
#40 – Jak ochladit rozpálená města s pomocí rostlin?
„Dřevěné fasády v horkých letních dnech dosahují až čtyřiceti stupňů celsia. Ty keramické čím tmavší tím víc, tam jdeme až k padesáti stupňům celsia. Pokud bude černá, tak může jít ještě klidně o deset stupňů víc. Co se týče vegetace, povrchy nepřesahují třicet pět stupňů celsia, spíš se drží do těch třiceti.“ Rozpálené centrum města v létě láká maximálně k tomu si koupit zmrzlinu a nasednout na nejbližší autobus směr koupaliště. Mnoho z nás ale v centrech žije nebo pracuje a odborníci proto hledají způsoby, jak v horkých dnech městu a jeho obyvatelům ulevit. Příroda přitom svoje mechanismy už dávno má – rostliny dokážou díky fotosyntéze ochlazovat nejen sebe samotné, ale i prostor kolem nich. Můžou mít navíc mnoho podob – od pestrobarevného ptačího zobu přes stálezelený břečťan až po skalničky. Zelení osázené fasády se ale ne všude hodí a jejich stavba má taky svoje úskalí – ať jde o brouky nebo vlhkou omítku. Patří rostliny na historické domy? Pomůže ochlazení města balkónový truhlík s muškáty? Proč nemáme na náměstích víc stromů? O vegetačních fasádách se v podcastu rozpovídal Jan Vystrčil z Fakulty stavební VUT.
#39
Apr 24, 2025 · 33 min
#39 – Chtějí hackeři vaše peníze, identitu nebo údaje z elektroměru?
„Ze spotřeby elektrické energie poznáme, jestli někdo spí, je doma nebo je na dovolené, ale můžeme jít ještě dál. Pokud by někdo napadl chytrý elektroměr, tak může odpojit celé odběrné místo od elektřiny, což je problém u domácností, ale pokud je takový elektroměr nainstalovaný na nemocnici, tak ty dopady můžou být fatální.“ Největší slabinou v kyberbezpečnosti jsou uživatelé. Kdo z nás ale nezná někoho, kdo naletěl na podvodnou sms nebo email? Kromě prázdného konta v bance ale může taková nepozornost vyústit třeba až v ukradenou identitu. Co ale když se hackeři zaměří třeba na banky nebo elektrárny? Škody jdou do milionů a ohrožené jsou i lidské životy. Kyberzločinci jsou přitom vždy o krok napřed a umělá inteligence jim práci ještě ulehčuje. Kde si koupit škodlivý software? Co dělají hackeři s ukradenými penězi? A jak nenaletět, až vám bude psát falešná doručovací služba o doplatku na zásilku? O trendech v oblasti kyberzločinu přišel do studia povídat Willi Lazarov, který se na Ústavu telekomunikací FEKT VUT věnuje třeba i vzdělávání žáků na školách.
#38
Mar 27, 2025 · 23 min
#38 – Je nábytek z recyklovaného plastu umění, ekologie nebo byznys?
„Je to nový materiál, je velmi tvrdý, může být venku i vevnitř a vyrábí se při sto padesáti až dvě stě stupních, takže nepotřebuje moc elektřiny. Je to podobné jako keramika nebo umělý kámen. Dá se poškrabat, ale jen když do něho člověk ryje nožem. Dá se obrábět stejně jako dřevo, takže s tím každý truhlář může pracovat normálně. Dá se přebrousit, pokud je to poškrabané, takže je to pak jak nové. A taky se dá leštit.“ Plast, který vytřídíme do žlutých popelnic skončí nejčastěji v pecích spalovny, ať se snažíme o jeho maximální recyklaci sebevíc. Dva studenti Fakulty stavební VUT se ještě za studií rozhodli, že alespoň z části plastového odpadu zkusí vyrobit materiál, který bude pěkně vypadat, vydrží a pokud se omrzí, pouze se znovu roztaví a přetvoří v něco nového. Od prvních pokusů s výrobou v pizza peci se Plastic guys posunuli a dnes tvoří designové vybavení pro brněnské podniky i prodejny módních značek po celé republice i v zahraničí. Nově navíc rozjíždí značku luxusního nábytku, a kromě průmyslového odpadu začnou odebírat i odpad z domácností. Je recyklovaný plast opravdu ekologický? A dá se s ním pracovat stejně jako se dřevem? O tom všem přišel do studia povídat jeden ze zakladatelů Ondřej Venclík.
#37
Feb 27, 2025 · 38 min
#37 – Co má společného pazourek a mikročip?
„Před pětadvaceti lety byly v automobilech jednotky čipů a dnes jsou v nich tisíce. A podobně je to se vším. Třeba původní pračky byly vždy automatické, takže byly osazené elektronikou, ale dnes bílá elektronika, spotřební zboží – všude jsou čipy a megatrendem je rozvoj internetu věcí. Učíme spotřebiče mezi sebou komunikovat a nárůst potřeby čipů je extrémní.“ Zatímco dřív byly na jednoduché úkony počítačů potřeba celé místnosti plné elektroniky, dnes se podobný výkon vejde na čip o velikosti nehtu a využíváme ho každý den, když otevřeme mobil. Stále chytřejší přístroje vyžadují moderní materiály a stejně jako v minulosti jím byla ocel, dnes mluvíme o polovodičích. V Česku máme dlouhou tradici, špičkové firmy a ve světe dobré jméno, taky se ale potýkáme s nedostatkem lidí a zažitými představami o nudné práci. Co pro to můžeme děla? Kam se svět polovodičů posouvá? A jsme na hranici možností těchto materiálů? Do studia se tentokrát posadil Jiří Háze, který vede Ústav mikroelektroniky na FEKT VUT a také vedoucí výzkumu a vývoje ve společnosti onsemi Michal Lorenc.
#36
Jan 30, 2025 · 44 min
#36 – Kdy se z Česka stane tahoun na poli videoher?
„Neměli bychom si vybírat hry, které budeme vyvíjet, na základě nostalgie hráče, protože to je z principu neaktuální. Taky je to hodně subjektivní a může na tom člověk ztroskotat, protože k tomu má vztah a hůř se mu přijímá kritika od hráčů, hůř se mu zapracovávají změny a nepřistupuje k tomu jako designér ale jako nostalgický vývojář. A to může být jeden z kamenů úrazu, proč hra není úspěšná. Pokud se do toho pustí, tak to nejde vzít zpátky, jsou to roky.“ Pro plno lidí jsou videohry kratochvílí pro děti, ve skutečnosti je ale herní průmysl výdělečnější než filmový a hudební dohromady. Denně vychází stovky nových titulů a hry od velkých studií atakují cenovku 2000 korun. I v Česku máme celosvětově úspěšné hry, přesto by se daly spočítat na prstech obou rukou. Jak se u nás daří herním vývojářům? Je náročné vytvořit hru od A do Z? A kde se to můžeme naučit? Do studia o tom přišla povyprávět Natálie Sodomková, která má za sebou studium v Ateliéru herních médií na FaVU VUT a zároveň vede brněnský herní inkubátor Gamebaze, který podporuje začínají malé a střední vývojářské týmy. Mluví třeba o tom, proč je vývoj her řemeslo, jak se jim podařilo dostat středoškolskou hru k youtuberovi s 37 miliony sledujících, ale také o tom, jaké má česká videoherní scéna problémy a kdy je lepší hru zahodit a začít znovu.
#35
Dec 19, 2024 · 34 min
#35 – Budeme tisknout domy na Marsu?
„Velká výhoda spočívá ve složitosti tvarů, které jsme schopni tímto způsobem vyrobit. Podobně jako u 3D tisku obecně sdílí tu výhodu, že můžeme produkt přizpůsobit na míru. Nemusíme používat formu, která by byla výhodná pouze při výrobě stovek kusů – každý produkt může být mírně odlišný. Jde o masovou kustomizaci. To platí pro 3D tisk v menším měřítku a stejně tak pro 3D tisk ve stavebnictví. Není to vždycky o tom, že by to nešlo vyrobit jinak, ale že je výhodnější tu komplexní geometrii vyrobit pomocí 3D tisku.“ 3D tiskárny už dávno netisknou jen vtipné postavičky z barevného plastu, jejich mnohem větší sourozenci totiž dokážou ze speciální malty vytisknout třeba dům. David Škaroupka z Fakulty strojního inženýrství VUT nečeká, že už se budou domy jen tisknout, ale výhody vidí pro speciální tvary, při nedostatku pracovníků nebo v budoucnu třeba pro tisk na jiných planetách. Tam by stroje mohly tisknout z místních materiálů a poskytnout příbytek strojům nebo astronautům. Dá se tisknout ze zeminy? A vyjde takový dům levněji než tradiční výstavba od základů? My vám to řekneme jako lidi.
#34
Nov 28, 2024 · 31 min
#34 – Vyčistí přírodní čistírny vodu od drog jen pomocí rostlin?
„Není to top pitná voda, ale kdyby byla nějaká životní nouze, že by se člověk blížil k čističce odpadních vod a měl totální dehydrataci, tak kdyby se té vody napil, nic se mu nestane. Co jsem byl například v Izraeli, tam mají nedostatek vody, ale využívají ji spíš jen pro závlahu. Zajímalo mě, jakou chuť asi taková vyčištěná odpadní voda má, nedalo mi to a konzultoval jsem to s umělou inteligencí. A ještě nedávno mi odmítla odpovědět, že je to nehumánní.“ Nepotřebuje elektřinu, vyrovná se konvenčním řešením, vrací vláhu do svého okolí, a tím se stává útočištěm pro hmyz – to jsou jen některé z výhod přírodních čistíren odpadních vod, dříve známých jako kořenové čističky. Nad vodní hladinu vyrůstají fialové nebo bílé květy kosatců, ta největší práce se ale odehrává mezi kořeny, kde bakterie dokáží vyčistit vodu tak, že je průzračná. Zlepšováním, návrhem a stavbou přírodních čistíren se zabývá Michal Kriška-Dunajský z Fakulty stavební VUT. Sám by prý vodu z přírodní čističky nepil, ale i pouhým využitím na splachování ušetříme doma třeba až třetinu naší spotřeby pitné vody. Proč měly přírodní čistírny špatnou pověst a musely dohánět dvacetiletý náskok Rakouska? A vyčistí kořenové čističky vodu od drog a mikroplastů?
#33
Nov 7, 2024 · 31 min
#33 – Jak chytré jsou houby a dokážeme z jejich podhoubí postavit dům?
“Houba se umí přizpůsobit svému prostředí. Každý materiál si najde svoji houbu, která ho rozloží. Já do budoucna věřím v to, že až bude mít příroda dostatek času na to se vyvinout, tak plast nebude problém, ale to my už tady nebudeme. Ty houby se s tím poperou. Houby si nastaví svoje kladívka, která to rozloží. To je pro mě ta nejúžasnější vlastnost.” Přicházející podzim vyžene do českých lesů tisíce houbařů. Domů si odnesou košíky plné lesklých nebo sametových hlaviček, které skončí v guláši nebo na pánvi. Pro chemika Jana Ostrezi z biotechnologické firmy myco je ale mnohem zajímavější to, co zůstává skryté v podhoubí. Takzvané mycelium je podle některých inteligentním organismem, který si v půdě hledá vhodnou potravu a dokážeme se skvěle adaptovat. Absolvent Fakulty chemické VUT se dlouhodobě věnuje pěstování a zpracování mycelia, ze kterého s kolegy vytváří ekologické obaly, rozložitelné plašiče srn na polích při senoseči nebo designová vonítka do aut. V podcastu jsme mluvili nejen o tom, jak firmy přistupují k ekologickým obalům, ale také o nejvhodnějším způsobu recyklace přírodních materiálů nebo o houbách ze seriálu The Last of Us ovládajících mravence pro své rozmnožování.

Showing 1–20 of 21 episodes