Skip to content
Artwork for Konopný podcast

Konopný podcast

Josef Krejčík aka Mr. José

Podcast věnovaný pěstování konopí a dalším zajímavostem o této úžasné rostlině. Pořadem provází Josef Krejčík alias Mr. José, autor knížek, článků a videí nejen o pěstování konopí. Od roku 2023 pořádá vůbec první online kurz pěstování konopí.

Play
  • 24 episodes
  • Avg 30 min
  • Czech
Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
  • #96
    Wednesday · 31 min

    Co se děje v trávě: CannSelect, mrazení květů a pěstírny jako datová centra

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/co-se-deje-v-trave-cannselect-mrazeni-kvetu-a-pestirny-jako-datova-centra-2026-w47-n136 Vítejte u Konopného podcastu a souhrnu zajímavostí, které se kolem této rostliny za posledních zhruba sedm dní udály. Dnes se podíváme třeba na nástroj, který umí číst důležité genetické informace o konopí, na objev enzymu, který stojí za jednou konkrétní složkou vůně konopí nebo na to, jak lze komerční pěstírnu konopí přeměnit na datové centrum a docílit tak lepšího finančního výnosu. Poslouchejte až do konce. Ve videu se dozvíte Jak CannSelect pomáhá hledat genetické znaky důležité pro šlechtění konopí Co odhalil výzkum enzymu tvořícího konopnou vonnou látku eukalyptol Jak zmrazení květů ovlivnilo výtěžnost silice a zastoupení terpenů Jak české týmy zkoumají konopné stavební materiály a odpadní roztoky Proč Missouri přesouvá část výrobků s THC do licencovaného prodeje Co láká podnikatele k přeměně pěstíren konopí na datová centra CannSelect hledá důležité genetické znaky Vítejte u Konopného podcastu a jeho rubriky Co se děje v trávě, kde se snažím vám každý týden přinést informace o novinkách a ohledně pěstování konopí a několika zajímavostí, které se kolem této rostliny za posledních zhruba sedm dní udály. Dnes se podíváme třeba na nástroj, který umí číst důležité genetické informace o konopí, na objev enzymu, který stojí za jednou konkrétní složkou vůně konopí nebo na to, jak lze komerční pěstírnu konopí přeměnit na datové centrum a docílit tak lepšího finančního výnosu. Poslouchejte až do konce. Jako první zajímavost jsem tento týden vybral platformu CannSelect. Ta zkoumá DNA konopí a pomáhá najít odrůdy s přesně těmi vlastnostmi, které pěstitel hledá. CannSelect Představili vědci z Cornellovy univerzity, amerického ministerstva zemědělství a dalších institucí a jejich studii zveřejnil časopis PLOS ONE 11. listopadu 2026. Cílem tohoto nástroje je pomoci porovnávat genetickou rozmanitost rostlin a hledat úseky dědičné informace spojené s konkrétními znaky. CannSelect nečte celou dědičnou informaci rostliny písmeno po písmenu. Používá sondy, tedy krátké molekulární úseky, které zachytávají vybraná místa v rostlinné DNA. Ta se potom podrobně přečtou a porovnají. Upravená verze obsahuje 18 040 unikátních sond. Při návrhu vědci vycházeli ze čtyř souborů dat, které dohromady zahrnovaly přes 23 milionů genetických markerů, tedy úseky DNA spojené s požadovanými vlastnostmi. Smyslem bylo vytvořit nástroj použitelný napříč co největším množstvím odrůd konopí. První praktická zkouška zahrnovala 321 rostlin odrůd Carolina Dream a BaOx. Samotný výzkum probíhal na pracovišti Cornell AgriTech v americké Ženevě ve státě New York. Vědci se zaměřili hlavně na samonakvétání, tedy schopnost konopí kvést bez ohledu na to, jak dlouhý je den. Platforma správně našla úsek DNA, o kterém se už ví, že za tuto vlastnost odpovídá. Nešlo tedy o nový objev, ale o důkaz, že nástroj funguje a hledá na správném místě. Napoprvé to ale nešlo hladce. Z celého rozboru se jen asi třetina dat týkala míst, která vědce zajímala. Zbytek byla zbytečná irelevantní vata. Vědci proto nástroj vyladili a ve druhém kole na 96 vzorcích už bylo přesných téměř devět desetin dat. Pozor, neznamená to, že platforma z devadesáti procent přesně předpoví vlastnosti rostliny. Znamená to jen, že se teď mnohem lépe zaměřuje na správný cíl. Pro šlechtitele je důležité také to, jestli nástroj funguje u geneticky odlišných rostlin. Počítačové porovnání s 52 sestavami konopného genomu ukázalo, že se v každé sestavě dokázalo přiřadit 94 až 99,8 procenta sond. To dává předpoklad k širší použitelnosti. Pořád je to ale o výsledek počítačového porovnání a není to důkaz, že platforma stejně spolehlivě předpoví každou pěstitelsky zajímavou vlastnost u libovolné odrůdy. Z hlediska šlechtění mi přijde zajímavé, že CannSelect může pomoci najít genetické markery, které u odrůd šlechtitelé chtějí. Navíc může vnést jasno do rodokmenu šlechtitelského materiálu, protože u mnoha odrůd dnes nikdo spolehlivě neví, odkud přesně pocházejí. Studie ukázala, že platforma dokáže najít známou vlastnost a že vylepšená verze míří na správná místa v DNA mnohem přesněji. Metodu bude ale potřeba dál zdokonalovat, aby se v budoucnu daly odrůdy konopí šlechtit snáze s přesnějším zacílením. Enzym za konopnou vůní eukalyptolu Než se přejdu k dalšímu tématu tak vám chci říct, že kdybyste uvažovali o nákupu pěstebního vybavení pro konopí, doporučil bych vám zajít na www.growcity.cz, kde seženete všechno, co potřebujete. Chci tímto poděkovat Growcity za dlouhodobou podporu, stejně jako firmě Advanced Hydroponics of Holland. Pojďme se ale od genetického základu k jeho vůni. Za tu jsou zodpovědné terpeny, které jsou součástí pryskyřice, která se vytváří ve žláznatých trichomech na květech a listech konopí. Jsou to takové malé továrny na radost a vůni. U většiny terpenů už vědci delší dobu vědí, odkud se terpeny berou. Jsou známé enzymy, tedy bílkoviny, které pohání chemickou reakci při vytváření těch aromatických látek, tedy terpenů. Je to sice trochu zjednodušená formulace, ale nejsme na hodině chemie, tak věřím, že chemici mi tuto zkratku odpustí, Odborníci spojení s Washington State University v americkém Pullmanu nedávno určili enzym, který vytváří aromatickou látku 1,8-cineol, která je známá jako eukalyptol, tedy hlavní vonná látka eukalyptu, který znáte z kosmetiky a potravinářství. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili 11. listopadu 2026 v časopise Frontiers in Plant Science. Nejde přitom o další položku v seznamu konopných látek. Základem výzkum byly dříve získané údaje o devíti chemicky odlišných odrůdách. Nové rozbory dalších tří odrůd doplnily informace o méně zastoupených látkách. Nebyl to tedy jeden pokus s dvanácti odrůdami za totožných podmínek. Autoři část chybějících hodnot nahrazovali odhady a tuto okolnost otevřeně popisují. Pro čtení výsledků je to důležité, protože podrobný model chemických reakcí není automaticky přesným otiskem všeho, co se odehrává v živém květu konopí. Výzkum se soustředil na žláznaté trichomy. To jsou drobné útvary na samičích květenstvích, kde vznikají a hromadí se kanabinoidy i řada aromatických látek. Tým sestavil matematický model zahrnující zhruba 772 chemických reakcí a přesunů látek, což je za mě obrovské množství, a nikdy mě nepřestane udivovat, jak propracované jsou procesy odehrávající se pod povrchem všeho živého. Ten matematický model si můžete představit jako mapu továrny, která neukazuje jen hotové výrobky, ale také možné cesty surovin mezi jednotlivými výrobními kroky. Právě taková mapa může upozornit na místo, kterému zatím vědci nerozumí. No, a právě při sestavování toho modelu narazili vědci na mezeru. Cineol, tedy eukalyptol byl v konopí naměřený, ale chyběl spolehlivě určený enzym pro jeho vznik. Vybranou bílkovinu proto nechali vyrobit v bakteriích, vyčistili ji a otestovali její činnost. Cineol tvořil 45 procent produktů laboratorní reakce. Byl tedy hlavním produktem bílkoviny, ale ne jediným. Tady se sluší oddělit dva druhy výsledků. Schopnost enzymu vytvářet cineol sice vědci ověřili laboratorně. Některé závěry o dalších chemických cestách jsou ale výsledkem výpočtů. I to je ale výborný základ pro další pokusy. Nedá se to ale považovat za definitivní důkaz, že rostlina vždy používá právě tenhle způsob syntézy eukalyptolu. A k čemu jsou tyto informace z hlediska pěstování konopí? Pro domácí pěstitele jde spíš o zajímavost, ale pro šlechtitele to může být užitečný kousek skládačky. Když vědí, který gen a enzym stojí za konkrétní vůní, mohou v budoucnu cíleněji vybírat rostliny s požadovaným aroma a složením. Zmrazení květů zvýšilo výtěžnost silice Zajímá vás extrakce konopí? Kromě oblíbených metod, jako je suché prosívání trichomů, extrakce v ledové vodě nebo lisování za tepla, existuje ještě jedna, o které se mluví méně: destilace esenciálního oleje, takzvané silice. Je to koncentrát vonných látek z konopí, který se používá třeba v kosmetice nebo jako aroma. Získává se hlavně z technického konopí s nízkým podílem THC. A protože terpeny jsou velmi těkavé, rozhoduje o výsledku hodně i to, jak se s květy zachází ještě před samotnou destilací. A právě tady přichází zajímavá novinka. Podle nové studie může zmrazení rostlinného materiálu před extrakcí pomoct terpeny zachovat. Je nad Slunce jasnější, že o výsledné vůni konopného extraktu se rozhoduje už po sklizni. Belgický tým z Univerzity v Lutychu ukázal, že zmrazení květů před zpracováním pomohlo zachovat těkavé vonné látky a zvýšilo výtěžnost silice oproti sušení v sušárně, kde se běžně při teplotách 40-60 °C suší technické konopí. Studii zveřejnil časopis Molecules 2. listopadu 2026. Výjimečně se tak vracím k práci staré čtrnáct dní, ale přišlo mi škoda ji do výběru nezahrnout, protože je zajímavé si uvědomit, co všechno ze sklizně ztratíme ještě před samotnou extrakcí. Výzkumníci v tomto případě pracovali se dvěma typy technického konopí, které se lišily převládajícími látkami. Odrůda Felina 32 měla převahu kanabidiolu neboli CBD. Santhica 27 zase kanabigerolu, označovaného CBG. Podrobné ladění postupu ale probíhalo hlavně u Feliny, protože Santhica poskytovala málo silice. Nejvýraznější rozdíl přineslo srovnání květů zmrazených na minus dvacet stupňů a květů sušených při pětatřiceti stupních. Po následné destilaci získali autoři 9,9 mililitru silice místo 3,2 mililitru na kilogram sušiny. Tedy přibližně trojnásobek. Přepočet na suchou hmotnost je v tomhle případě důležitý, protože porovnání zmrazeného a suchého produktu bez přepočtu by dělalo dost podstatný rozdíl. Podíl myrcenu, tedy terpenu, který bývá v konopí zastoupený poměrně bohatě, navíc vzrostl z 8,6 na 30,2 procenta hmotnosti silice, a to už je fakt hodně. Myrcen patří mezi monoterpeny, tedy menší a snadno těkavé vonné látky. Právě jejich zachování zmrazení podpořilo. Neplatí to ale pro všechny terpeny. Zkoumaný beta-karyofylen, zástupce těžších vonných látek, neměl v silici prokazatelně odlišný podíl a k žádnému nárůstu tedy nedošlo. Pro pochopení výsledků je to zásadní rozdíl, protože výtěžnost oleje a zastoupení jednotlivých látek jsou dvě různá měřítka. V tomto pokusu nebylo samotné zmrazení přímou součástí extrakce. Po zmrazení následovala hydrodestilace, to znamená získávání silice vařením rostlinného materiálu ve vodě a zachycováním odpařených látek. Ze zbytku rostlin pak tým získával kanabinoidy pomocí etanolu a vysokého tlaku. Smyslem tohodle postupu bylo oddělit získávání vonných složek od dalšího zpracování. Studie zkoumala laboratorní výrobu extraktů, nikoli nejlepší uchování květů pro všechny účely. Já osobně nejraději skladuji konopí v mrazáku až po usušení, ale o mrazení čerstvých květů hned po sklizni pro další extrakci už jsem několikrát slyšel a pravděpodobně to bude mít pro získávání rychle těkavých terpenů velký vliv. Jako všechny studie je ale třeba pokusy opakovat ideálně ve více institucích, tak uvidíme, jestli o tomto postupu ještě uslyšíme. Odkazy na originály všech zmíněných studií najdete v popisu tohoto podcastu. Český výzkum konopí a pěstitelského odpadu Pojďme ale na skok do naší České republiky. V magazínu Konopí jsem narazil hned na dva zajímavé projekty zaměřené na využití nejen samotného konopí, ale i odpadu z pěstíren. Jeden projekt vzniká na Českém vysokém učení technickém, druhý na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oba spojuje snaha dostat výzkum z laboratoře do praxe. Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při Českém vysokém učení technickém získalo peníze na vývoj konstrukčních a deskových prvků z technického konopí. Peníze mají pomoci dokončit vývoj a především ověřit materiály na skutečné stavbě. Výzkumníci Jakub Diviš a Barbora Vlasatá pracují mimo jiné s pazdeřím, tedy dřevěnou částí konopného stonku, která je při běžném zpracování konopí spíše odpadem. V plánovaném demonstračním domě chtějí konopné materiály využít ve stěnách, střeše i podlaze. Ověřovat mají například odolnost vůči zatížení a tepelné vlastnosti. Cílem tedy není pouze ukázat, že lze něco vyrobit z rostliny. Podstatné je zjistit, jakou práci materiál skutečně zvládne v konstrukci. Olomoucký projekt řeší jinou část pěstitelského provozu. Centrum CATRIN při Univerzitě Palackého několik měsíců shromažďovalo kapalný odpad z univerzitní pěstírny konopí. To znamená především odtékající živný roztok nebo závlahový roztok, kde jsou zbytky hnojiv a organické hmoty. Vědci provedli chemické rozbory i kontrolu mikroorganismů a tekutinu upravili pro pokus s okrasnými rostlinami, do kterého zapojili zahrádkáře. Podle analytického chemika Petra Tarkowského zůstaly v přefiltrované tekutině minerální živiny. Zatímco dusíku a fosforu bylo v tekutině poměrně málo, draslíku se zachovalo relativně velké množství. Tím pádem nelze tekutinu chápat jako plnohodnotnou náhradu běžného hnojiva. Zahrádkáři během léta sledovali okrasné rostliny a podle listopadové zprávy se výsledky stále vyhodnocovaly. Případné rozšíření na plodovou zeleninu v roce 2027je zatím jen jednou z možností, ale o jeho realizaci se rozhodne nejspíš po vyhodnocení výsledků letošního roku. Více se dočtete na stránkách magazínu Konopí. Přikládám odkaz na krátký článek, ze kterého se dostanete i na rozhovor s Petrem Tarkowskim. Missouri omezuje část výrobků s THC Z Česka se teď podíváme do USA. Americký trh už dlouhá léta čeká na to, zda bude prodej potentního konopí legalizován na federální úrovni a tamní legislativa má obrovský vliv i na zbytek světa, ať se nám to líbí, nebo ne. A tak zatímco přebytky z rekreačního trhu se ve velkém dostávají ne zrovna legální cestou na evropský trh s léčebným konopím a zcela jistě i na trh černý, stát Missouri omezuje prodej výrobků obsahující THC. Prodej některých výrobků z technického konopí přesouvá stát do licencovaného trhu s marihuanou, a to na základě obsahu psychotropního THC. Nejde přitom o plošný zákaz všeho, co pochází z technického konopí a obsahuje THC. Kořeny příběhu sahají do roku 2018. Tehdy americký federální zemědělský zákon oddělil technické konopí od marihuany jednoduchou hranicí: rostlina smí mít v sušině nejvýš 0,3 procenta THC. Pak ale přišel rozmach nápojů, sladkostí a náplní do vaporizérů a ukázala se slabina tohoto pravidla. Procento totiž neříká, kolik THC člověk skutečně sní. Gumový bonbon o hmotnosti pěti gramů může limit splnit, a přesto obsahovat 15 miligramů THC. Přitom už kolem pěti miligramů může člověk cítit omámení a v obchodech s legální marihuanou se za jednu porci běžně považuje deset miligramů. Takový „legální“ bonbon tedy může snadno odpovídat dvěma i třem dávkám. Missourská pravidla nyní cílí na několik skupin výrobků. Patří mezi ně produkty s látkami vyrobenými chemicky mimo rostlinu, některé květy určené ke kouření a poživatiny s přidaným THC. Úřední přehled výslovně uvádí bonbony, tablety, oleje nebo pečivo. Pro tohle zboží nestačí běžná maloobchodní prodejna. Výroba, testování, přeprava i prodej podléhají licencovanému režimu pro legální prodejny marihuany. Dopad tohoto opatření byl vidět ještě před účinností zákona. Reportáž Missouri Independent, kterou převzala stanice KCUR, popsala slevy nejméně 70 procent i rozdávání zásob. Dva příklad za všechny – jistý pan Brian Riegel z firmy South Point Hemp ve městě Union zavřel 11. listopadu a zásoby rozprodal, zatímco Manželé Gradyovi v Rosebudu změnili konopný obchod na prodejnu specialit. Dobré je, že alespoň měli čas se na změnu připravit, u nás to tak vždy bohužel není. Stojí za zmínku, že některé konopné nápoje mají dočasnou výjimku. Podle reportáže ze 13. listopadu mohou vyhovující výrobky zůstat v prodeji do 11. prosince 2026, kdy mají nastoupit širší federální omezení. Pokud Kongres termín už opakovaně odloží, může se prodloužit i jejich výjimka v Missouri. Pro obchodníky, kteří ještě změnu nereflektovali to znamená takové další období nejistoty, zda a jak dlouho budou moci zmíněné produkty nabízet. Z pěstíren konopí datová centra? Na závěr dnešního rubriky Konopného podcastu Co se děje v trávě jsem si nechal takovou perličku, která spojuje konopí a rozmach umělé inteligence. Některé pěstírny se totiž v blízké budoucnosti mohou změnit na datová centra, protože konopí a harddisky potřebují až překvapivě podobné životní podmínky. Stejně jako u předchozího příspěvku zůstaneme v USA? Kde jsou datová centra něčím podobným, co v Evropě větrné elektrárny. Někdo je chce všude a někdo je zase nechce nikdy. V arizonském Tucsonu se teď mluví o Moeovi Asnanim, někdejším spolumajiteli dvou místních konopných výdejen. Po více než třinácti letech v oboru hledá nové využití pro bývalé pěstírny konopí. Veřejnoprávnímu médiu Arizona Public Media popsal plán menších datových center, tedy provozů, kde počítače zpracovávají a ukládají data. Proč vůbec měnit konopí za servery? Stojí za tím pokles ziskovosti prodeje konopí. Tenhle moment ukazuje případ z jiného amerického státu. Michael Ward z firmy Harbor Farmz v michiganském Kalamazoo řekl časopisu Forbes, že cena libry konopí klesla z přibližně 2 500 dolarů v roce 2020 na zhruba 700 dolarů. Libra jak asi víte představuje necelého půl kila. Tyhle ceny sice neplatí pro celé USA, ale jasně ukazují, proč někteří podnikatelé přemýšlejí o změně oboru nebo využití často ztrátových provozů. Lákadlem změnit pěstírnu na datové centrum ale není jen samotná prázdná hala. Například Wardův areál má elektrickou přípojku o výkonu 1,5 megawattu, optické připojení k internetu a zařízení pro řízení teploty. Podle Forbesu by se dostupný výkon mohl během necelého roku zvýšit na 2,5 megawattu. Právě elektřina, připojení a chlazení mohou být pro přeměnu na datové centrum to podstatné. Neznamená to ale, že stačí odvézt květináče, přivézt počítače a druhý den otevřít hotové datové centrum. TA přeměna má několik úskalí a uvidíme, jestli vůbec k nějaké realizaci dojde. Americký technologický web Tom’s Hardware upozorňuje, že datová centra mohou potřebovat dvojnásobný až trojnásobný elektrický výkon oproti pěstírně konopí při využití stejné plochy. Posílení přípojky se podle citovaných informací může protáhnout až na pět let. Rozhoduje také cena proudu, dostupnost rychlých datových sítí a místní pravidla. Existující přípojka tedy představuje možnou výhodu, ale ne automatickou vstupenku do výnosnějšího podnikání. Není ani úplně jasné, jestli původní chlazení pro konopí opravdu vystačí i pro potřeby datového centra. Asnaniho projekt je podle listopadové zprávy teprve na začátku. Je to ale příběh, který ukazuje, jak se změnily podmínky na trhu s legálním konopím. Hledání nového využití drahých budov v tomto případě poměrně překvapivě našla pojítko mezi konopím a umělou inteligencí v místě, kde by to každý nečekal. Na to, jestli nás čeká hromadný přesun pěstitelů konopí k umělé inteligenci si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat. To čekání si můžete zkrátit třeba poslechem starších epizod Konopného podcastu nebo tím, že si pustíte nějaká moje videa na YouTube nebo si prolistujete moje sociální sítě. Mám Facebook, Instagram a nově i TikTok. Tam začínám, tak když mi dáte follow, uděláte mi radost. Podpořit mě můžete nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz nebo na platformě Forendors. Děkuji vám za pozornost a těším se na slyšenou příště. Použité zdroje: CannSelect – genetická platforma pro konopí - Wilkerson D. G. a kol.: CannSelect: A high-quality genotyping platform for Cannabis sativa. PLOS ONE, 11. 11. 2026. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0357319 Další klíč k tajemství vůně konopí - Frontiers in Plant Science (2026): identifikace enzymu 1,8-cineolsyntázy v konopí. https://www.frontiersin.org/journals/plant-science/articles/10.3389/fpls.2026.1850941/full Zmrazení před extrakcí pomohlo zachovat terpeny - From Field to Extract: Controlling Post-Harvest and Extraction Variables for Reproducible Recovery of Cannabinoids and Terpenes from Cannabis sativa L. Molecules 31(21), 3955 (2026). https://doi.org/10.3390/molecules31213955 Český výzkum využití konopí i odpadu z pěstíren https://magazin-konopi.cz/konopne-staveni-na-cvut-a-vyuziti-odpadu-z-pestiren/ - CATRIN, Univerzita Palackého: recyklace použitého tekutého hnojiva z pěstírny. https://www.catrin.com/news/scientists-aim-to-recycle-used-liquid-fertilizer-gardeners-invited-to-participate/ - Ekolist.cz: V Česku vznikne unikátní stavba z konopí (UCEEB ČVUT). https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/v-cesku-vznikne-unikatni-stavba-z-konopi.pazderi-bude-soucasti-vsech-zasadnich-konstrukcnich-prvku Zpřísnění prodeje výrobků z konopí v Missouri - Missouri Independent: Missouri hemp businesses clear shelves, close shops as new restrictions take effect (13. 11. 2026). https://missouriindependent.com/2026/11/13/missouri-hemp-businesses-clear-shelves-close-shops-as-new-restrictions-take-effect/ Datová centra z pěstíren - Arizona Public Media: A Tucson entrepreneur wants to turn cannabis farms into mini data centers. https://www.azpm.org/datacenters/2026-11-09/a-tucson-entrepreneur-wants-to-turn-cannabis-farms-into-mini-data-centers - Tom's Hardware: Struggling marijuana farms pivot to becoming AI data center sites. https://www.tomshardware.com/tech-industry/data-centers/cannabis-farmers-consider-joining-ai-bandwagon-due-to-falling-weed-revenue-existing-sites-could-house-mini-data-center-nodes-but-still-face-serious-challenges-during-conversion

  • November 10 · 19 min

    Co se děje v trávě: Cannafest a novinky z výzkumu konopí

    Jak se proměňuje veletrh Cannafest a co naznačují nové výzkumy o pěstování a dávném užívání konopí? Sibiřský nález semen a stop kanabinoidů v lidských vlasech nabízí doklad dávného užívání konopí. Americká pěstírna zpracovává rostlinný odpad biodigesterem přímo v provozu. Italský pokus ve skleníku ukázal při stejném denním množství světla o 16 % více suché biomasy ve vegetativní fázi při dynamickém řízení osvětlení. Přehled výzkumu stresu rostlin upozorňuje, že vyšší koncentrace kanabinoidů nemusí znamenat vyšší celkovou produkci, pokud klesne výnos. 10. ýročí kalifornského Proposition 64, předchldce otevření regulovaného maloobchodního trhu. Ve videu se dozvíte: 🌱 Jak se mění Cannafest. 🌱 Co dokládají konopná semena a stopy kanabinoidů ze Sibiře. 🌱 Jak může biodigester zpracovávat rostlinný odpad přímo v pěstírně. 🌱 Co ukázal pokus s dynamickým LED osvětlením ve vegetativní fázi. 🌱 Proč vyšší koncentrace kanabinoidů nemusí znamenat jejich vyšší produkci.

    • Chapters
  • #94
    October 16 · 44 min

    Spodní osvětlení konopí: Vyšší výnos, nebo zbytečná investice? | Konopný podcast #94

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spodni-osvetleni-konopi-undercanopy-n128 Spodní osvětlení konopí (undercanopy lighting) slibuje vyšší výnos, kvalitnější spodní květy a efektivnější využití pěstební plochy. Funguje ale skutečně tak dobře, jak tvrdí výrobci? A vyplatí se také v malé domácí pěstírně? V 94. dílu Konopného podcastu se podíváme pod korunu porostu a vysvětlíme si, proč spodní patra rostlin často trpí nedostatkem světla a jak jim může přídavné LED osvětlení pomoci. Rozeberu výsledky dostupných vědeckých studií, vliv intenzity a světelného spektra na fotosyntézu, rozdíly mezi spodním a vnitřním osvětlením i to, jak rostliny reagují na světlo přicházející zespodu. Zaměřím se také na praktické použití, ekonomiku provozu a otázku, zda je lepší přidat výkon hlavního osvětlení, nebo investovat do přisvěcování spodních květů. V 94. této epizodě se dozvíte: Jak funguje spodní (undercanopy) a vnitřní (intercanopy) osvětlení a jaký je mezi nimi rozdíl. Proč spodní květy často nedosahují kvality těch vrcholových. Co o zvýšení výnosu a vyrovnanosti květů říkají vědecké studie. Jak rostliny využívají světlo přicházející ze spodní strany listů. Jakou roli hrají červené, modré, zelené a far-red světlo. Kdy spodní osvětlení zapnout, jakou zvolit intenzitu a jak ho sladit s hlavním osvětlením. Co je end-of-day far-red a jak může ovlivnit nástup kvetení. Jak se může změnit spotřeba vody, potřeba živin a teplota v pěstírně. Pro koho se investice do spodního osvětlení vyplatí a kdy je lepší zůstat u klasického osvětlení shora. 📚 Vědecké studie a další zdroje: David Hawley a kolektiv (2018) – výzkum spodního osvětlení a vlivu světelného spektra na konopí. https://journals.ashs.org/view/journals/hortsci/53/11/article-p1593.xml Phyto Plant Research (2025) – výzkum spodního a vnitřního osvětlení, výnosu a vyrovnanosti produkce. https://www.mdpi.com/2223-7747/14/10/1469 Přepis epizody Na začátek bych vám chtěl připomenout, že všechny videa se jako první objevují na platformě Forendors, kde také můžete moji tvorbu podpořit, ať už rádi posloucháte Konopný podcast nebo sledujete moje videa. Je to na adrese forendors.cz/mrjose a můžete si tam zaplatit předplatné nebo podpořit jednotlivé příspěvky. Bez předplatného na Forendors najdete Konopný podcast a všechna videa i na YouTube a často i na mém webu a sociálních sítích. Jen na Forendors se příspěvky objeví o něco dříve. Podpořit mě můžete taky nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz Všem, kdo tak kdy učinili děkuju, vážím si vaší podpory. Technické vybavení, čas a tvorba obsahu je náročnější, než by se mohlo zdát a musím říct, že bez sponzorů by to nešlo. Dělám to tady v podcastu málo, ale musím poděkovat výrobci hnojiv Advanced Hydroponics of Holland a growshopu GrowCity, kteří mě dlouhodobě na mé profesní cestě podporují a umožňují mi v tvorbě dál pokračovat. Teď už ale k tématu. Možná to znáte sami. Nahoře máte krásné květy, vrchní porost má spoustu světla a všechno vypadá, jak má. Jenže když se ohnete a podíváme se o patro níž, často najdete úplně jiný svět. Menší květy, slabší větve a listy, které většinu dne tráví ve stínu. Většina pěstitelů vám řekne, že se to dá snadno vyřešit odstraněním spodních větví a ponechání jen těch květů, které jsou v dobře osvětlené zóně. Říká se tomu lollipopping a často se kombinuje ještě se zaplétáním rostlin do podpůrné sítě, aby porost dostal co nejvíce vyrovnané osvětlení. Tahle metoda funguje dobře, ale ve větších pěstírnách znamená více práce a tím pádem vyšší náklady. Další nevýhodou je, že při lollipoppingu zabírají zhruba třetinu až polovinu výšky porostu jen holé stonky. Kdybychom v této zóně dokázali vypěstovat stejně kvalitní květy jako na vrcholcích rostliny, získali bychom na stejné pěstební ploše vyšší výnos. Jestli pěstujete na jednom metru čtverečním, tak pro vás úspora práce asi nebude hrát roli. Spodní osvětlení vám ale může přinést vyšší výnos a zvýšení kvality spodních květů. Navíc si můžete vyzkoušet něco nového. U komerčních pěstitelů může být přínos o poznání významnější, protože i mírná úspora práce, vyrovnanější kvalita květů a vyšší výnos na ploše mohou znamenat výrazné změny v efektivitě provozu. Spodní osvětlení, které se anglicky nazývá buďto undercanopy lighting nebu subcanopy lighting, není žádná novinka. Běžně se používá při pěstování rajčat, paprik nebo okurek a cíl jeho používání je stejný. Získat vyrovnanou kvalitu bez ohledu na to, ve které zóně rostliny plody dozrávají. Kromě spodního osvětlení se používá i takzvané vnitřní osvětlení, anglicky intercanopy lighting. Spodní osvětlení se instaluje pod rostliny a svítí směrem vzhůru, zatímco vnitřní osvětlení se zavěšuje zhruba doprostřed porostu a svítí do všech směrů nebo jen do stran a dolů. Vnitřnímu osvětlení se budu věnovat někdy jindy, ale obě metody mají hodně společného, zvlášť co se týká potřebného výkonu a světelného spektra. Každopádně spodní osvětlení je vhodnější pro nižší porosty, zatímco vnitřní osvětlení je výhodnější použít u rostlin vyššího vzrůstu, kde by spodní osvětlení bylo moc daleko od cílových listů a květů. Jako efektivnější se nicméně u většiny pěstitelů ukazuje právě spodní osvětlení, protože pěstování nižších rostlin je rozšířenější. Jen tak mimochodem musím zmínit, že když jsem si já začínal pěstovat konopí pod umělým osvětlením, což bylo někdy kolem roku 2000, tak už se vnitřní osvětlení používalo, a já jsem si také jedno vlastní vyrobil. Na lehké balzové lišty jsem připevnil zářivkové patice a tlumivku a zasadil do nich tehdy hojně používané zářivkové trubice Osram Fluora. Jejich výhodou bylo vhodné spektrum, a také to, že nijak nehřály, takže se klidně mohly dotýkat rostlin. U svých tehdy čtyřech rostlin jsem používal dvě zářivky o celkovém výkonu 72 W, což odpovídalo 12 % výkonu hlavního osvětlení, kterým tehdy byla 600W vysokotlaká výbojka. LED se pro konopí začaly používat až někdy po roce 2010. Dnes se doporučuje doplňkové osvětlení o vyšším bvýkonu, ale k tomu se ještě dostanu. Subjektivně musím říct, že i to doma dělané osvětlení fungovalo a že spodní květy byly tvrdší a kvalitnější. Žádný srovnávací test jsem ale v té době nedělal, takže nějaká tvrdá, potvrzená data o tom nemám. Ono je ale u jakéhokoliv přidaného světla logické, že ke zvýšení výnosu nebo kvality dojde, zvláště u konopí. Mnohé studie už totiž prokázaly, že výnos u konopí roste téměř lineárně s intenzitou světla, a to do velmi vysokých hodnot okolo 2 500 umol/m2s. Konopí tedy rozhodně umí přidané světlo zužitkovat. Otázka je jen, kam ho nasměrovat, protože když zvyšujeme intenzitu pouze u hlavního osvětlení z vrchu, v polovině porostu už je intenzita pouze zlomkem intenzity, kterou naměříme u vrcholků rostlin, nehledě na to, že jak světlo proniká porostem, mění se jeho vlnová délka, takže do spodních pater dopadá jiné světelné spektrum. Vnitřní a spodní osvětlení tedy není řešení, které vám zdarma přinese nějaký bonus. Je to ale cesta, jak světlo rovnoměrně distribuovat do celého porostu a tím získat vyšší efektivitu pěstování z hlediska využitého prostoru, a koneckonců i vyššího výnosu ve vztahu ke spotřebované elektřině. Když pak zvažujete zvýšení intenzity osvětlení s cílem získat vyšší výnos, může být efektivnější investovat do přidání intenzity právě ve spodních pasážích porostu, místo toho, abyste zvyšovali intenzitu hlavního osvětlení. Musím říct, že mezi studiemi a pokusy zaměřenými na přínos efektivity spodního osvětleníje zatím nedostatek těch, které porovnávají výnos a kvalitu při stejném celkovém výkonu osvětlení. To znamená, že například při použití 400W osvětlení shora by výzkumníci přesunuli 100 W výkonu dospodu a z vrchu nechali svítit jen 300 W. Většina studií, a je jich stále poměrně málo, pracuje pouze s přidáním osvětlení od spodu nebo dovnitř porostu. Zvýšení výnosu je pak logické a je otázkou, zda by k němu nedošlo i v případě, že by se přidaný světelný výkon nepřidal k hlavnímu osvětlení. Pokusy, u kterých je počítána efektivita výnosu na Watt spotřebované elektřiny je málo a jsou většinou prováděné samotnými výrobci, což jejich výsledky může samozřejmě ovlivnit. Další srovnání, které mi u studií chybí je porovnání lollipoppingu v kombinaci se zelenou stěnou, SCROGem a právě spodním nebo vnitřním osvětlením. Kontrolní skupiny rostlin jsou většinou bez jakéhokoliv zásahu. Možná jsem nějakou takovou studii promeškal, tak jestli o nějaké víte, napište odkaz do komentářů. U spodního osvětlení vyvstává další, poměrně logická otázka. Jsou listy konopí připravené na to, aby přijímaly světlo ze spodní strany? Dokážou světlo z tohoto směru využít pro fotosyntézu? Zjednodušeně se dá říct, že list konopí má dvě odlišné strany. Horní strana je stavěná na světlo. Pod pokožkou má natěsnané sloupcovité buňky plné chloroplastů, které fungují jako solární panel, zatímco spodní strana je stavěná na výměnu plynů. Buňky jsou tam volně uspořádané, mezi nimi jsou vzduchové prostory a právě tady je většina průduchů, stomat, kterými list přijímá CO₂ a odpařuje vodu. Proto je spodní strana listu trochu světlejší. O tom se snadno můžete přesvědčit sami. Pro světlo přicházející zespodu to má dva důsledky. Za prvé, foton dopadající zespodu má o něco menší šanci posloužit fotosyntéze než foton shora. Nicméně některé studie ukazují, že při nižší intenzitě dokážou listy dobře fotosyntetizovat i ze spodní strany. Chloroplasty se dokážou uvnitř buněk poměrně dobře přemisťovat a reagovat na intenzitu i směr světla. Podle praktických výsledků se ale zdá, že rostliny dokážou světlo ze spodního směru využít. Druhým důsledkem je, že světlo zespodu dopadá přímo na průduchy. A ty na světlo reagují otevíráním. Je proto pravděpodobné, že je to jeden z důvodů, proč světlo zespodu zvyšuje spotřebu vody. Otevřenými průduchy totiž uniká z rostliny vodní pára, jak asi víte, a jak jsem před chvílí zmiňoval. Když už jsem zmínil téma zpracování světla prostřednictvím listů, pojďme se podívat na to, jak se světlo mění při penetrací porostem a jakou roli a jaký vliv to má na výsledné světlené spektrum uvnitř porostu. Budu vycházet z toho, že pro pěstování použijete širokospektrální LED osvětlení, jehož světelné spektrum je příjemné pro lidské oko a rostlinám dodává fotosynteticky aktivní záření podobné tomu, které na zem dopadá ze slunce. V takovém případě zahrnuje světlo modrou zelenou i červenou složku světelného spektra, často obohacenou o vzdálené červené záření, anglicky označované jako Far-Red. Aby nám další části dávaly smysl, rozdělíme si práci světla na dvě části. První je výroba energie pro růst prostřednictvím fotosyntézy. V takovém případě list využije světlo a z oxidu uhličitého, živin a vody vytváří látky, ze kterých rostlina staví svoje tělo. Druhá část se týká získávání informací. Rostlina podle intenzity světla a jeho složení poznává den, noc i konkurenci ve svém okolí. Jedno světlo tak současně živí fotosyntézu a ovlivňuje rozhodování o tom, jak bude rostlina růst. Mně k tomu sedí přirovnání k domu se solární elektrárnou. Fotosyntetické pigmenty, tedy chlorofyly a karotenoidy představují panely, které zachytávají světlo a pomáhají dodat energii pro provoz domu. Fotoreceptory, což jsou fytochromy, kryptochromy, fototropiny a další jsou spíš čidla a spínače. Sledují podmínky a ovlivňují, jak se celý systém chová. Čidlo může sepnout nějakou reakci, přestože sami skoro žádnou energii nevyrábí. A přesně proto může i poměrně slabé světlo v nevhodnou chvíli změnit vývoj rostliny, aniž by jí významně pomohlo s fotosyntézou. U fotosyntézy nejčastěji mluvíme o záření v rozmezí od 400 do 700 nanometrů. To je tradiční rozsah PAR, což je anglická zkratka pro fotosynteticky aktivní záření. Nanometr popisuje vlnovou délku, a tedy i barvu světla. Z hlediska fotosyntézy jsou důležité zelené Chlorofyly, pigmenty, které výrazně pohlcují modrou a červenou část světelného spektra, ale nepohrdnou ani zeleným světlem. Část dopadajícího světla se využije a část proniká hlouběji do listu nebo porostu. Chlorofyly na to ale nejsou samy. Pomáhají jim karotenoidy, žluté až oranžové pigmenty, které zachytávají hlavně modrou až modrozelenou část spektra a získanou energii předávají chlorofylům. Zároveň mají ochrannou funkci. Když je světla příliš, pomáhají část přebytečné energie bezpečně rozptýlit jako teplo, a chrání tak fotosyntetický aparát před poškozením. Vedle klasického PAR se dnes řeší i již zmíněné Far-Red, především do 750 nanometrů. V kombinaci s kratšími vlnovými délkami může pomáhat fotosyntéze. Souvisí to se spoluprací dvou fotosystémů, které na sebe při zpracování světla navazují. Samotné Far-Red se ale nechová stejně jako běžné bílé osvětlení. Proto záleží na tom, s jakým spektrem ji kombinujeme. Při zahrnutí Far-Red k zavedené oblasti PAR se často hovoří jako o rozšířené oblasti PAR nebo zkráceně ePAR. Pro dnešní téma je podstatné, že nestačí listu dodat co nejvíc světla. Fotosyntézu může omezit dostupnost oxidu uhličitého, nevhodná teplota, relativní vlhkost vzduchu, stav kořenů nebo špatný vodní režim. Když některá z těchto věcí vyšší intenzitu nedoplní, nemusejí žádné přidané fotony přinést odpovídající růst. Je to podobné, jako kdybychom chtěli zrychlit výrobu v dílně přidáním elektřiny, ale chyběl nám materiál. Musíme se dívat na celou rostlinu a na podmínky, ve kterých má pracovat. Teď se dostávám k fotoreceptorům. Nemusíte si pamatovat všechny názvy, ale jejich funkce nám vysvětlí, proč záleží na barvě světla a na čase, kdy ho zapneme. Pro začátek jsou důležité fytochromy. Reagují především na červenou a Far-red oblast a pomáhají rostlině vyhodnocovat úroveň zastínění i délku dne a noci. Fytochromy se pohybují mezi dvěma formami, kterým se říká Pr a Pfr. Pr je méně aktivní forma a pohlcuje červené spektrum. Pfr je aktivnější forma, která ovlivňuje růst a vývoj rostliny a pohlcuje far-red spektrum. Podle poměru obou forem rostlina vyhodnocuje světelné podmínky. Zjednodušeně se dá říct, že červené světlo přepíná fytochromy do formy Pfr, Far-red naopak zpátky k Pr. Poměr Pr a Pfr se ale mění i během fáze tmy. Ke změně mezi Pr a Pfr ale nedochází okamžitě jako s nějakým přepínačem. Do reakcí vstupují vnitřní hodiny rostliny, intenzita světla, délka osvitu i genetika. Pro nás je v tuto chvíli důležité hlavně to, že i světlo během noci může mít určitý význam. Další funkcí fytochromů je reakce na zastínění. Zelené listy pohlcují červené záření výrazněji než far-red záření. To znamená, že když horní listy porostu pohltí část červeného spektra, ke spodním listům se dostane světlo s větším podílem far-red spektra. Rostlina z takového světla získává informaci o tom, že je zastíněná a měla by s tím něco dělat. Spodní větve pak reagují prodlužováním stonků a změnou postavení listů, aby se dostaly k lepšímu osvětlení. Far-red ve spodní části tedy kromě energie změní i místní světelný signál. Jak výrazně se to projeví na celé rostlině, už záleží na konkrétní situaci. Další rodinou jsou kryptochromy. Ty reagují hlavně na modrou oblast a podílejí se na vývoji rostliny i na seřizování jejích vnitřních hodin. Modré světlo bývá spojené s kompaktnějším růstem, ale ani tady nemáme jedno univerzální tlačítko. Pokud přidáme modrou jen do spodku hustého porostu, výsledek nemusí být stejný jako při změně spektra hlavní lampy, která osvětluje celou korunu porostu. Na modré spektrum reagují také fototropiny. Pomáhají řídit růst směrem ke světlu, podílejí se na otevírání průduchů a pohyb chloroplastů uvnitř buněk. Ještě stručně zmíním receptor UVR8, který reaguje na UVB a spouští mimo jiné ochranné reakce. A proteiny ze skupiny ZEITLUPE, které se účastní řízení denních rytmů. Ty nejsou nezbytně nutné znát, ale ukazují nám, že rostlina nevnímá světlo jako jednu položku. Čte různé části spektra a skládá z nich informaci o okolním prostředí, na jejichž základě spouští konkrétní reakce. Pojďme tedy zpátky ke spodnímu osvětlení. O světelném spektru a jeho vlivu na rostliny jsem nemluvil náhodou. Už v roce 2018 publikoval tým Davida Hawleyho z kanadského Guelphu pokus s přisvětlováním zespodu. Porovnávali červenomodré světlo a kombinaci červené, zelené a modré. Obě varianty zvýšily výnos a projevily se i na chemickém profilu květů. Varianta se zelenou výrazněji ovlivňovala některé terpeny, červenomodrá přinesla vyrovnanější profil mezi horní a spodní částí. Pro nás je ale hlavní zpráva jednoduchá – spodní světlo může být užitečné a spektrum může ovlivnit výsledky. Jestli vás zajímá, jaké osvětlení pro spodní osvětlení můžete použít, mrkněte na můj YouTube, kde ukazuji tři světla pro spodní osvětlení. Konkrétně Sanlight Stixx, které má široké spektrum a dá se použít jako hlavní i spodní osvětlení. Další model je Gorilla undercanopy LED s vyšším výkonem červené a modré části světelného spektra. A třetím modelem do party je Faven Chroma, což je světlo určené pro spodní osvětlení s nastavitelným a programovatelným světelným spektrem. Tím se dostávám k praktickým informacím o používání spodního osvětlení. Kdy ho zapnout, jakou intenzitu zvolit, jak rostliny připravit, co po zapojení sledovat a na co si dát pozor. Co se týká načasování, tak spodní osvětlení má cenu zapojit až ve chvíli, kdy má na co svítit. Při běžném pěstebním postupu, kdy rostliny zůstávají týden až dva ve vegetativní fázi, je optimální přidat spodní osvětlení až v prvním až třetím týdnu kvetení. V případě osvětlení Faven Chroma, které má samostatný kanál pro Far-Red osvětlení je dobré instalovat světlo hned v prvním týdnu kvetení. V danou chvíli je lepší nechat Far-Red kanál v průběhu dne neaktivní, abyste zabránili většímu prodlužování stonků a zvětšování vzdálenosti mezi jednotlivými uzly rostliny. Far-red se dá ale po setmění použít pro rychlejsí indukci kvetení, ale k tomu se ještě dostanu. Podrobněji nastavení a používání Faven Chroma ukazuji a popisuji v tom videu na YouTube, takže se na něj určitě podívejte. Vzhledem k tomu, že spodní osvětlení instalujeme proto, abychom zvýšili výnos a zlepšili kvalitu květů ve spodních patrech rostlin, musíme tam nějaké větve a květy nechat. Pokud jste tedy zvyklí spodky zcela odstraňovat, zkuste při použití spodního osvětlení taktiku změnit. V tuto chvíli je třeba zmínit, proč se při horním osvětlení doporučuje spodní listy odstranit. Jak už zaznělo, horní listy pohltí velkou část červeného spektra. Tohle spektrum je pro fotosyntézu nejúčinnější. Červené diody u LED zdrojů jsou také levnější než například modré. To znamená, že pro získání červeného spektra potřebujete méně energie a také méně peněz. Nicméně, do spodních částí se červeného spektra dostane málo. K tomu, aby list vyrobil dostatek energie nejen pro sebe, ale i pro další části rostliny, potřebuje intenzitu PAR zhruba 250 umol/m2s. Když dostává méně, nejenže žádnou energii neposílá do dalších částí rostliny, ale dokonce spotřebovává energii v jiných částech vyrobenou. A řekněme si to na rovinu, kvůli listům konopí nepěstujeme. Proto dává smysl při pěstování pouze s horním osvětlením tyto listy odstranit. Když chcete přidat spodní osvětlení, spodní listy budete potřebovat. Když ho ale přidáváte, mějte na paměti, že spodní list, který dlouho rostl ve stínu se musí nejprve novým podmínkám přizpůsobit. Proto není dobré spodní osvětlení pustit hned na plný výkon, ale postupně ho přidávat. V tomto ohledu dodává Faven Chroma poměrně přesná doporučení, jak toto světlo používat. Sanlight Stixx, Faven Chroma i Gorilla undercanopy LED mají možnost stmívání. Pro začátek doporučuji pustit světlo tak na 30-40 % maximálního výkonu. Když už jsem u výkonu, tak v roce 2025 dělal španělský tým z Phytoplant Research poměrně zajímavou studii zaměřenou na efektivitu spodního a vnitřního osvětlení a používali výkon odpovídající 13–25 % výkonu hlavního osvětlení. Výrobci spodního osvětlení zpravidla doporučují okolo 120 W na metr čtvereční. Důležitější je ale cílová intenzita PAR, která se doporučuje v hodnotách 300-600 umol/m2s. Ideální je hodnoty neodhadovat, ale změřit PAR metrem. Už jsem zmínil, ve které fázi je vhodné spodní osvětlení zapojit. Nesmím ale zapomenout ani na to, kdy s ním svítit. Spodní osvětlení je ideální nechat svítit ve stejnou dobu, kdy svítí horní osvětlení. Experimentovat se dá se zpožděným spuštěním, protože rostliny stejně hned po rozsvícení nevyužijí plnou intenzitu, To platí i u hlavního osvětlení. Přídavné spodní osvětlení můžete klidně spustit o půl hodiny nebo celou hodinu po hlavním osvětlení a zhasnout ho společně s hlavním. Některé modely mají funkci svítání a západu slunce, jako například zmíněná Chroma nebo Stixx, i když ten má při použití magnetického dimmeru pokud se nepletu jen funkci svítání, nicméně u Bluetooth dimmeru se dá nastavit různá intenzita v průběhu dne. Tady se musím zastavit u samostatného Far-Red kanálu Faven Chroma. Už jsem říkal, jak Far-Red mění fytochrom z jeho aktivní formy Pfr na méně aktivní Pr. Této schopnosti far-red záření se dá využít v případě techniky, která se nazývá end of the day far-red, neboli far-red na konci dne. Jejím základem je, že krátce po zhasnutí světel zůstává v listech hodně aktivní formy fytochromu Pfr. Ve tmě se pomalu vrací na neaktivní formu Pr. Krátký puls far-red tuto přeměnu urychlí. Rostlina takzvaně rychleji usne. Někteří pěstitelé tuhle metodu používají ve snaze o rychlejší nástup kvetení u fotoperiodických odrůd. Pojďme se na to podívat podrobněji. Fotoperiodické odrůdy konopí jsou krátkodenní rostliny. Přesněji řečeno, dlouhonoční rostliny. Kvetení nespouští délka dne, ale délka nepřerušené tmy. Fytochrom v tom hraje roli hodin, které ukazují, jestli je kolem rostlin světlo, nebo tma. Přes den pod bílým světlem je většina fytochromu B v aktivní formě Pfr. Zhruba 85 procent. Pfr pro rostlinu znamená „je den“. Po zhasnutí se Pfr ve tmě samovolně vrací na neaktivní formu Pr. Ale nejde to okamžitě. Tato takzvaná temnostní reverze trvá desítky minut až hodiny. Rostlina tedy chvíli po zhasnutí ještě „neví“, že je noc. A tady přichází far-red. Pfr pohlcuje právě far-red světlo kolem 730 nanometrů. Když na rostlinu posvítíte čisté far-red, Pfr se během pár minut přepne na Pr. Podíl aktivní formy klesne z 85 procent zhruba na 10 až 30 procent. Noční režim tak začne prakticky okamžitě po zhasnutí. Co z toho může mít pěstitel? Teoreticky efektivně delší noc při stejném čase tmy. Někteří pěstitelé díky tomu zkoušejí rychlejší nástup kvetení po přepnutí na 12 hodin. Jiní zkoušejí prodloužit den na 12,5 nebo 13 hodin a ztrátu noci vyvážit pulsem far-red. Víc světla přes den pak znamená vyšší DLI. Je to ale zatím víc praxe než věda. Pro konopí chybí relevantní a nezávislé studie, které by tyto přínosy jasně potvrdily. Každopádně Faven Chroma je ideální světlo, se kterým se vliv dá zkoušet. Výrobce tvrdí, že v jeho pokusech s Far-red na konci dne dochází k rychlejšímu nástupu kvetení a tím pádem k rychlejšímu dozrávání. Far-red kanál se dá ovládat samostatně. Takže v prvních třech týdnech kvetení ho necháte vypnutý během dne, abyste zabránili prodlužování stonků. Naopak Far-red kanál necháte v tomto období sepnout po zhasnutí světel na 5 minut, abyste rostliny rychleji uspali. Je to zajímavá funkce a já se těším, jak se bude chovat v praxi. Jeden kousek Faven Chroma i s kontrolerem jsem dostal k vyzkoušení od Growcity, takže se o mých zkušenostech určitě dozvíte. V tom už několikrát zmíněném videu na Youtube ukazuji i to, jak se Faven Chroma nastavuje a instaluje do pěstírny, včetně toho, jak si připravit kytky. Tady by se slušelo zmínit, kolik vás takové osvětlení přijde. Faven Chroma LED 120W Under Canopy Light 3.0 vyjde zhruba na 6500,- kč a k tomu ještě potřebujete kontroler a napájecí kabel, což cenu zdvojnásobí. Takže samozřejmě pro jedno světlo do malého stanu je ta investice poměrně velká, ale při větších sestavách vám stačí ten kontroler jen jeden. Stixx 5-120 se stojany a napájením a stmívačem vás vyjde zhruba na 7 500. Gorilla undercanopy LED 120 W vychází na 4000, ale bez kontroleru, takže není možné ho bez něj ztlumit. Fungovat ale bude i bez něj, jen pojede pořád na 100 % výkonu. Tím se dostávám podrobněji k tomu, pro koho je vlastně spodní osvětlení zajímavé. Buďme upřímní. Pokud máte ve stanu slabé horní světlo, investujte nejdřív do něj. Je to jednodušší a přinese podobný efekt. Pokud ale nahoře už máte 750 až 1000 mikromolů a víc, jste v jiné situaci. Horní světlo už dál přidávat není potřeba. Pokud pěstujete vyšší rostliny s několika patry květů, 1 až 2 lišty spodního osvětlení vám mohou pomoct využít prostor, kde rostou květy řídké a slabé. Naopak pokud používáte metodu SCROGu a spodky očišťujete od větví a slabých květů, přínos spodního osvětlení bude zanedbatelný, jestli vůbec nějaký. Zkrátka, kde nic neroste, nemá cenu přidávat světlo. Spodní osvětlení rozhodně ocení ti, kteří si v pěstírně rádi hrají s novinkami a zkouší různé nové metody. S Faven Chroma můžete ladit nejen množství far-red, ale i červené barvy, měnit spektrum v čase, prostě si hrát a vymýšlet. Spodní osvětlení má přínos i pro mateční rostliny. Může posílit spodní výhonky a přispět k silnějším klonům ze spodnějších pasáží. U střední pěstírny od pěti či deseti metrů čtverečních začíná undercanopy dávat ekonomický smysl. Porost bývá hustší, rostlin je víc a rozdíly mezi vrcholem a spodkem rostou. Náklady na ovladač se rozpočítají mezi víc světlených jednotek s úspora práce s defoliací a lollipoppingem už také může být znát. Pro licencované komerční pěstitele je možná nejcennější něco jiného než samotný výnos. Je to standardizace. Pokles variability výnosu a variability v obsahu THC znamená předvídatelnější šarže. A to je jeden z benefitů, který je výsledkem už zmíněné studie týmu Phytoplant Reseach. V jejich pokusu variabilita výnosu mezi rostlinami klesla o 55 až 62 procent. Variabilita výnosu THC klesla o víc než polovinu. U celkových terpenů dokonce asi o 75 procent. Produkt byl tedy mnohem vyrovnanější. Odkazy na studie přikládám v popisu. U léčebného konopí, kde se hlídá obsah účinných látek, by to byla obrovská hodnota. K tomu menší podíl květů druhé jakosti, méně práce s trimováním drobných květů a lepší efektivita využití elektřiny s ohledem na získaný gram konopí. Při používání přídavného spodního osvětlení je nutné počítat s tím, že se mohou změnit potřeby rostlin a celkové pěstební podmínky. Ostatně jako kdykoliv, kdy zvýšíte výkon osvětlení v pěstírně. Zcela samozřejmě se dá počítat se zvýšením teploty v okolí přídavného osvětlení, což je prostor, kde za normálních okolností na zvyšování teploty nejste moc zvyklí. V důsledku toho může rychleji vysychat pěstební médium. Také se může zrychlit transpirace v důsledku více otevřených stomat. Jak víte, stomata jsou rozmístěna především na spodní straně listů, takže když umístíte zdroj tepla, tedy přídavné osvětlení odspodu, putuje teplo nahoru a ohřívá listy nad sebou. Více nebo delší dobu otevřená stomata zrychlují odpařování vody a přísun CO2. Rychlejší transpirace znamená i potřebu vyššího přísunu vody. V praxi to znamená že u intervalového zavlažování se může zvýšit potřeba vody až o ekvivalent jednoho zavlažovacího cyklu. V DWC systémech, napouštěcích stolech Ebb and Flow nebo v pasivních systémech je třeba zpočátku častěji sledovat úroveň zavlažovacího roztoku v nádrži, abyste včas reagovali na případné zvýšení spotřeby vody. Ať už přidáváte osvětlení hlavní, boční, vnitřní nebo spodní, myslete na to, že zvyšujete vstupní hodnoty světla, jako jednoho z hlavních účastníků fotosyntézy. Bez optimalizace hodnot dalších účastníků se fotosyntéza rychleji nerozjede. Jestliže máte plně optimalizovaný pěstební proces, sledujete VPD a dosahujete opakovaně špičkových výsledků, může být spodní osvětlení dalším stupněm ke zlepšení efektivity. Přesvědčte se ale, že jste schopni udržovat precizní pěstební podmínky i po přidání dalšího osvětlení, že váš HVAC systém zvládne uchladit další BTU a že máte dobře vyřešené proudění vzduchu porostem. Co se týká hnojení, tak lze očekávat, že kytky budou potřebovat mírně vyšší EC. Zvyšujte ho pomalu o 0,1–0,3 milisiemens na centimetr a sledujte reakce rostlin. Pokud mají rostliny málo dusíku, začnou si ho brát právě ze spodních listů. Když k tomu dojde, je efektivita osvětlování strádajících listů mizivá. Hlídejte deficit dusíku a hořčíku zejména v první polovině kvetení. Jestliže pěstujete v hydroponických systémech jako Deep water culture nebo Ebb and Flow, přesvědčte se, že přídavné spodní světlo nezahřívá roztok na teplotu vyšší než 21 °C, abyste zachovali dostatečnou schopnost roztoku zadržet kyslík a zabránili uhnívání kořenů. Při organickém hnojení se vše řídí rychlostí mikroorganismů zajišťujících mineralizaci. Zrychlit je moc nemáte šanci, můžete jen dbát na to, aby byly v pěstebním médiu vhodné podmínky. Pokud se rozhodnete pro spodní osvětlení, dávejte pozor na rychlejší vysychání půdy a zkuste mírně zvýšit dávku hnojiv, například aplikací sypkých organických hnojiv na horní vrstvu zeminy. Při spodním osvětlení nezapomínejte ani na řasy. Ne ty vaše, ale ty zelené, které bují všude tam, kde je dostatek živin a světla. Dobře živené pěstební médium a vyšší intenzita osvětlení doslova nahrávají růstu řas. Všude, kde je živný roztok nebo nasáklé pěstební médium odkryté se snažte ho před přídavným světlem zastínit. Spodní osvětlení zažívá v posledních letech poměrně velký boom. Stojí za ním touha po vyšší efektivitě pěstování, docílení co nejvíce vyrovnané kvality květů ve všech zónách rostliny, co nejvyššímu výnosu na pěstební ploše. To vše jsou při komerčním pěstování důležité aspekty, které mohou výrazně posunout ekonomiku celého provozu. Pro drobné domácí pěstitele je spodní osvětlení způsobem, jak zase lépe porozumět fungování rostlin a jak změnit distribuci světla v pěstebním prostoru k dosažení vyrovnané kvality květů, a to bez složitých zásahů do porostu. Já se s vámi o svoje praktické zkušenosti a výsledky podělím v nejbližší době zde v Konopném podcastu, na sociálních sítích a YouTube. Tak pokud to ještě neděláte, klikněte na odběr nebo sledování, podle toho, kde vám to vyhovuje nejvíce. Já vám děkuji za pozornost a jestli se vám tahle epizoda líbila, napište mi to do komentářů. Mějte se krásně a brzy na viděnou a na slyšenou.

  • #93
    September 16 · 33 min

    Návštěva v novém Growcity | Konopný podcast #93

    Growcity se přestěhovalo z Letňan do Ruzyně. Nové místo, nový tým, nový systém a také zhruba 2 000 nových produktů. Co všechno se změnilo? V 93. dílu Konopného podcastu jsem vyrazil přímo do nového Growcity, kde jsem si se sales managerem Radkem povídal nejen o náročném stěhování zhruba 700 palet zboží, ale hlavně o tom, jak má nové Growcity fungovat. ⭐ Podíváme se do zákulisí skladu a expedice objednávek, probereme kontrolu starého i nového sortimentu, rychlost doručení, balení zásilek, odborné poradenství i rozdíly mezi nákupem na e-shopu a v kamenné prodejně. ⭐ Dozvíte se také, jak funguje systém pro vychystávání objednávek, proč Growcity kamerami zaznamenává balení zásilek a jaké další technologie chce při expedici zavádět. ⭐S Radkem jsme zabrousili i do jeho vlastní historie v konopném oboru – od Cannabis centra na Tenerife přes spolupráci se seedbankami a BioTabs až po Phenomen Seeds a návrat do Česka.

  • #92
    July 24 · 11 min

    Jak dlouho zůstává THC v těle? Kalkulačka i detox | Vašek (D-Tox)

    V 92. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s Vaškem z D-Tox o tom, jak dlouho zůstává THC v těle, proč vznikla první česká kalkulačka zbytkového THC a jak mohou pravidelní uživatelé konopí lépe porozumět tomu, co se v jejich organismu skutečně děje. Řeč přijde také na doplňky stravy D-Tox určené pro podporu přirozené detoxikace organismu, dlouhodobé užívání konopí, vliv THC na psychiku i na to, proč žádný produkt nenahradí čas ani zodpovědný přístup. Dozvíte se také: jak funguje kalkulačka zbytkového THC, jak dlouho mohou metabolity THC zůstávat v těle, proč lidé často špatně odhadují dobu odbourávání, jak fungují doplňky D-Tox pro uživatele konopí, proč žádný detox nefunguje okamžitě, jak může dlouhodobé užívání ovlivnit psychiku, proč jsou syntetické kanabinoidy mnohem méně předvídatelné než přírodní konopí. Konopná kalkulačka: https://calc.dtox.cz/

  • #91
    June 17 · 24 min

    Jak regulovat syntetické kanabinoidy? | Tomáš Zábrenszki | Konopný podcast #91

    V 91. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s právníkem Tomášem Zábrenszkim o nových psychoaktivních látkách, syntetických kanabinoidech a tom, proč se takzvané „chemky“ staly problémem hlavně mezi mladými lidmi. Řeč přijde na HHC, THCP, edibles, černý trh, slovenskou drogovou politiku i na to, proč samotné zákazy nestačí. Dozvíte se také: co jsou nové psychoaktivní látky a designérské drogy, jak vznikly první syntetické kanabinoidy JWH, proč HHC, HHCP a THCP zamíchaly trhem, jak se k drogám a konopí staví Slovensko, Česko a Německo, proč může prohibice vytvářet prostor pro nebezpečnější látky, a proč je harm reduction účinnější než strašení a kriminalizace. Přepis rozhovoru Zdravím vás z festivalu Prague 420, kde se potkává konopí, skvělá hudba a hlavně super lidi. A je tady taky edukační zóna. Já jsem si tady odchytil Tomáše Zábrenszkiho, který tady měl přednášku o designování nových drog. Nebo řekni to raději ty. Tak ono to je viac pomenovaní. Oficiálne to označujú ako nové psychoaktívne látky alebo dizajnérske drogy. Taktiež napríklad u vás v Čechách je to označené ako zařazené psychoaktívne látky. Aha, ok. A můžeš mi říct ještě trošku se představit, přiblížit svoji práci? Som právnikom. Doktorandské štúdium som ukončil v programe Trestné právo a vlastne vo vedeckovýskumnej činnosti som sa venoval a ešte aj stále aktívne venujem návykovým látkam drogovej a drogovej trestnej činnosti. A tady v Čechu, v Čechách? Nie, nie, nie na Slovensku. Na Slovensku. No tak tam máš hodně práce. Tak tam to je. To je taká ako zelená lúka a moc sa tomu nijak ani nevenujú ľudia, ani nerozumejú. A potom vznikajú také zákony, aké vznikajú. Jasné. Pojďme se vrátit k těm novým drogám. Co to znamená designování nových psychoaktivních látek? Ono v podstate to začalo celé nevinne. Začalo to ako vedeckovýskumný experiment, lebo chceli vlastne liečiť ľudí v osemdesiatych rokoch ešte. A vtedy vlastne začali prvé tieto syntetické kanabinoidy. Ono to malo byť nevinné na terapeutické účely. Dlho bolo ticho o tom a okolo roku dvetisíc to prešlo, sa to objavilo na čiernom trhu. A takto tieto JWH-čka, ono aj či už na Slovensku alebo v Čechách v zákone na zozname sú označené tieto prvé ako JWH a milión čísel. Ono ich je asi štyristopäťdesiat. Co to znamená JWH? To je podľa výskumníka Johna Huffmana, profesora Johna Huffmana, ktorý to syntetizoval so svojimi kolegami. Čiže podľa jeho iniciálov je vlastne to pomenovanie JWH. No a potom v roku dvetisícosem, desať vtedy začala tá prvá vlna s týmito známymi ako K2, Spice, Herbal, Black Mamba a tieto. Lenže to tak žilo tak dva tri roky svojím životom a nejak bol útlm. No a práve asi štyri roky dozadu prišlo HHC, HHCP, THCP a tieto a to už dosť zavírilo tou spoločnosťou, ako aj vtedy boli obchody a legálny predaj, len nebol taký veľký nárast toho, ako je teraz, že teraz je to fakt, že hlavne medzi mladými ľuďmi problém. Já to vidím stejně jako ty. Já to vidím jako problém. Já osobně to vidím jako důsledek nesmyslný prohibice konopný. Tak. Kdy vlastně pořád se přešlapovalo, jestli konopí není moc špatný a nakonec se nám tady vyrojily chemický látky, který jsou násobně silnější, nevyzkoušený, nikdo neví dost často, v jaký koncentraci vlastně ty lidi užívají a co to s nima udělá. A v tomhle já vidím teda obrovský selhání systému, že se čekalo s konopím, jestli legalizovat, jestli nelegalizovat a nakonec se nám tady vynořilo něco, co se tváří jako konopí. Dělá to špatnou reklamu konopí z mýho pohledu. Samozřejmě. A přináší to daleko víc problémů než konopí samotný. Áno, presne, presne ako to opisuješ. Toto je, toto sú tie najzávažnejšie problémy a dosť sa prešľapovalo, že či legalizovať, nelegalizovať. U nás dokážeme trestať aj úplne malé množstvo, čiže jednoducho stále nemáme žiadnu dekriminalizáciu. Aj nula celá jedna gramu je na trestný čin. Samozrejme je to už na prokuratúre a sudcovi, že či to odpustí, alebo to nie je také závažné konanie a trestné právo poskytuje tú možnosť, ale je kriminalizované akékoľvek množstvo. V Čechách je to o niečo lepšie, keďže konečne prešla tá legalizácia a vlastne v Nemecku bol toto hlavný impulz na tú čiastočnú legalizáciu dvetisíc dvadsaťštyri myslím oni. Je to tak. Prešli a práve- Prvého apríla. Áno, pre-- na prvého apríla akurát. Ja som inak vtedy pozeral Bundestag. Ja som, keď nemecky viem, tak trochen, ale sledoval som to jednanie v tom Bundestagu, že nech to prejde. Fandil som im, ale mali veľmi dobrého ministra zdravotníctva. Áno, áno. Ktorý na základe výskumov a empirických poznatkov vyhlásil, že strašne veľa toxických látok je na čiernom trhu. Oni tieto syntetiká už regulovali v dvetisícšestnástom a ukázalo sa, že ten ich zákon na reguláciu týchto nových psychoaktívnych látok nie je veľmi dobrý, že vysoko toxické látky sú na čiernom trhu a potrebujú ochrániť mládež, tak legalizácia sa im javila ako najlepší krok. No a k tomuto vlastne oni vtedy stanovili aj hodnotu THC v krvi na šoférovanie. V Čechách máte dva nanogramy na mililiter. Oni dali, že tri a pol, lebo veľkú štúdiu robilo ministerstvo dopravy a tam prišli na to, že tri a pol je ako, tri a pol nanogramu na mililiter je ako nula celá dva promile alkoholu, že človek nie je ovplyvnený, môže šoférovať. Tá pozornosť tam je zachovaná. A robila sa štúdia po dvoch rokoch od legalizácie, kde výskumníci porovnávali Rakúsko a Nemecko. Rakúsko nemá legalizáciu, Nemecko má. Počet užívateľov v Nemecku po legalizácii nenarástol ani počet dopravných nehôd, ani vodičov pod vplyvom oproti predchádzajúcim obdobiam a v porovnaní s Rakúskom tiež nenarástol. Čiže z krátkodobého hľadiska legalizácia sa ukazovala, ukazuje v Nemecku ako dobrý krok. Jasné. Určite je to dobrý krok. Otázka je zase, čo sa týče toho Nemecka, jak zase snadno je tam dostupný to konopí v těch lekárňach momentálně, což taky spoustě velký části nielenom těch lidí, těch zákonodarcov, ale i velký části tý konopný komunity není úplně po chuti. Nebo řekněme si, že ty si tu legalizaci přece jenom představovali maličko inak. Prináša to taky svoje otazníky, ale je dobrý, že sa vôbec ako nejaký krok udělal a že to niekam speje. Chci sa zeptať ty, tady ty, ja tomu říkám chemky, jo, zkráceně. Je to taky problém na Slovensku? Je to taky dostupný? Nebo tam jste s ním zatočili iným spôsobom? Brutálny problém je s tým. Je jo? To je enormný problém. A ono tam, u nás to začalo nevinne automatmi. Boli také automaty, ako je na colu alebo na takéto občerstvenie alebo ako kávomaty a na niektorých boli aj namontované čítačky na občiansky preukaz, aby overovali vek. Keď reportéri to skúšali, niektoré automaty ani nepýtali ten občiansky, iba tam bolo, bolo, že hej, že to vyžaduje, ale v skutočnosti tie čítačky nefungovali. Tak sa začali zakazovať pomaly tie automaty a odstraňovať. Nakoniec e-shopy, samozrejme, a to už je úplne jedno, či české alebo slovenské. Ono to ide v rámci voľného pohybu tovaru, to ide obojsmerne a vlastne v rámci celej únie a máme aj kamenné predajne. A práve že aj v malých mestách sú tie kamenné predajne s lákavými logami, s nápismi a dokonca tam už aj výzvami na užívanie týchto látok, kde viacero trestných oznámení podaných za šírenie toxikománie. Já v tomhle vidím velkej problém. Já když jdu třeba nakoupit s dětma do večerky nebo říkej drogérie nebo todle, ono to je celkem jedno. A u kasy, kde jsou ještě z covidu ty plastový zábrany, aby sis neprskal na prodavače a on na tebe, tak je to celý zalepený prostě THCP, XYZ, že to už ani nevím, prostě jak už ani nesleduju, jak se to jmenuje. Ano, ano, ano. A jdeš s tím dítětem vlastně k tý kase a naše děti jsou s konopím jako poměrně dobře seznámený, takže jako mají nějakou informační, něco o tom ví, ale ptají se, co je tohle? Jo, na co to je? Kup mi todleto. Jako víš co? Tohle mi nepřijde v pořádku jako. Nie je to v poriadku. A presne ako hovoríš, tento istý problém je aj u nás, že tie obchody sú farebné do ružových farieb s jednorožcami a tiež rodičia majú čo vysvetľovať deťom, že tam nemôžu ísť do toho obchodu, že tam nie sú tí jednorožci, nie sú tam cukríky pre nich. Tým pádem to pro ty děti začíná být ještě zajímavější, protože je to zakázané ovoce. Áno, áno a pritom to má taký celý pútavý dizajn, čo je, čo je dosť problematické a hlavne potom je to, že tí mladí ľudia, tí, čo je majoritná časť tých ľudí, čo s tým experimentuje, nevedia mnohokrát odhadnúť to dávkovanie a hlavne ako bola veľmi dobrá prednáška o tých edibles. Tam je najväčší problém, že predsa len tie edibles sú veľmi silné a dajú si jeden cukrík alebo čo to je v akej forme, gumík alebo bohviečo. Pol hodina nič, dajú si ďalší a zrazu keď to všetko nabehne, no tak sa potom budia v nemocnici niekde. Jednoducho sa tým prešľahnú. Myslím, že trošku v iné formě s tím normálním konopím každej, kdo užíval někdy konopí v nějakých potravinách, si to zažil. Ale zase to konopí přirozený nebo ty produkty z přírodního konopí nikdy nejsou tak silný a je tam ten průběh trošku předvídatelnější. Nicméně já tady k tomu mám takovou vtipnou historku nebo vtipnou historku. On ji zažil asi kdekdo, ale já jsem, když jsem jel prvně do Amsterdamu, tak jsem si četl takový letáček, co tam dávali někde v nějakým infocentru nebo to a tam byly rady jako ohledně konopí, protože v té době jsem užíval. Svět byl můj jako, takže prostě všechno. No takže jsem tam přijel a četl jsem na tom letáčku pozor na space cookies. Když si myslíte, že máte dost, už máte moc. A přesně tohle platilo ve sto procentech. A musím říct, že jsem to ještě ten večer bych to podepsal, jako že to přesně tak bylo. Áno, áno, samozrejme, tam tiež sú tieto riziká a tieto nebezpečenstvá, len nie je to až také hrozné. Samozrejme, ľudia sú rôzni, ten organizmus reaguje rôzne, ale pri týchto látkach to končí psychózami. Mám veľmi dobrú kamarátku, ktorá je dlhoročne dlhoročný lekár, psychiater a hovorila mi, že pri týchto syntetikách tie psychózy sa vyskytujú strašne často. Pri klasickej konope, pri THC áno, je to možné, že je hlavne genetická predispozícia, keď tam je áno, je to možné, nevylučuje sa to, ale vôbec to nie je porovnateľné s týmito syntetikami, keď tá psychóza môže prísť prakticky po prvej, druhej dávke a keď hlavne keď sa to preženie. Väčšinou sú to krátkodobé psychózy, že človek sa z toho rýchlo otrasie, ale ten nepríjemný zážitok tak tam stále. Ten tam zůstane a může se potom znovu vzbudit při nějaký jiný příležitosti, která už s konopím třeba nebude vůbec souviset, jo. Je to, jak uvidíš z toho cestu ven? Nebo vidíš vůbec nějakou snahu, že by se snažilo s tím nějak něco dělat? A dá se vlastně eliminovat to, když zakážeme nějaký látky, aby se neobjevily nový a nový, protože já už jsem dělal rozhovor s jedním chlapíkem z Véskátek, který říkal asi, že ten řetězec je nekonečnej. Jo? Že se nedá vlastně jako předvídat, co bude dalšího, nebo že těch možností je tolik, že vlastně cokoliv se zakáže, tak je tolik dalších možností. Nedá se, nedá se to zakázat nějak jakoby obecně? To je veľmi náročné. V Nemecku to skúšali, vo Veľkej Británii to skúšali. Vo finále došlo k tomu, čo vlastne idú skúšať aj u nás na Slovensku, lebo podobný zákon inšpirovali sa Nemeckom, že zakázať celé tie skupiny, aby sa to nedalo, že poobracať a vlastne zakážu aj látky, ktoré neexistujú, lebo sa môžu z toho vyrobiť. Ano. Lenže toto malo úspech iba v tom, že to vytlačilo z legálneho trhu. Čo je síce fajn, ale to je len to A. To B tam je, že to pôjde na čierny trh. Ako Saša veľmi dobre poznamenal, vtedy už bude každému všetko jedno. Zlejú hocičo s hocičím. Aha. Čiže nebude už povinnosť ani uviesť na to balenie, čo v tom je v akom množstve. Aspoň to je v súčasnosti tam uvedené nejakým spôsobom. Či je to vierohodné, to je ťaž-ťažko povedať. Každopádne je viacero východísk, ktoré nie sú liekom na všetko, ale rozumná drogová politika. Čiže v Čechách to je zaujímavé hovoriť, lebo vy ste legalizovali, ale u nás sa tvárime, že konopa je zlo a nechceme ani tú lekársku konopu zaviesť do praxe. U nás neexistuje len na papieri, aj to len Sativex, ktorý nikdy nikomu nepredpísali. Ale čiže to je prvý taký krok. A potom sú také zásadné kroky ohľadom harm reduction. To je ten prístup a ten harm reduction tým spôsobom, že deckám treba vysvetliť, treba s nimi hovoriť, ale treba tam posielať ľudí, sociálnych pracovníkov, ktorí s tým vedia robiť, a nie policajtov, ktorí budú strašiť trestnými sadzbami, ako sa to u nás za mojich čias robievalo. Alebo potom u nás je teraz veľmi populárny kamión, ktorý chodí po Slovensku a tri témy sú tam drogy, kyberšikana a týranie zvierat. Lenže je to takou tou šokovou terapiou robené, čo aj Svetová zdravotnícka organizácia povedala, že harm reduction sa takto nerobí. Je to niečo ako váš Revolution Train, čo u vás bolo a tiež to kritizovalo ministerstvo školstva, že nič neprispeje, lebo to nie je harm reduction. Aha, jasně. A inak Revolution Train príde aj ku nám, lebo si myslia, že to bola super vec, takže si to dotiahnu aj ku nám. A hlavne veľmi, čo sa osvedčilo, aby som sa už k tomu dostal. Čo na mládež najviac zafungovalo z dostupných údajov, je prevencia formou, ako je na Islande. Niektoré krajiny to už prijali. Vytvoriť deťom, é, zaplniť im voľný čas, vytvoriť im kopu krúžkov, kolektívne športy alebo proste voľnočasové aktivity, aby nebol, nebol ten priestor na v úvodzovkách vymýšľanie. Jasné. A na Islande sa im to osvedčilo, že za sedem rokov, čo bolo sledované obdobie, o polovicu menej detí malo skúsenosť s tabakom, o polovicu detí malo menej skúsenosti s alkoholom a taktiež aj s konopou. Že v podstate tak-takýmto vedením k tomu zodpovednému, zdravému, nejakému životnému štýlu je to asi najjednoduchšie. A keď o tie látky sa nikto nezaujíma, čierny trh je biznis. Čo nie je rentabilné, to sa pomaly vytlačí z trhu. Ako vždy budú ľudia, ktorí budú chcieť experimentovať, vždy budú hardcore užívatelia, ktorí do toho spadnú. Žiaľ, ako som zvykol hovoriť, keby sme mali aj dokonalú spoločnosť, deviácia vždy bude a nebude spoločnosť dokonalá bez trestnej činnosti. Vždy bude nejaké percento deviantov. Takisto je to aj pri návykových látkach. Myslíš si, že by bolo riešenie vytvoriť špecializované obchody, kde by sa predávalo jak konopí, tak jeho alternatívy, tak kratom a takýhle veci? Áno, možno to bude znieť extrémne. To som zvykol dávať taký príklad, že ľudia, ktorí pozerávali kedysi Futuramu, tak vo Futurame sa už dostali ohľadom drogovej problematiky k tomu, že tam mali taký automat a tam sa dal kúpiť crack. Aha. Že proste drogy považovali ako prežitok, že tam to máte, kúpte si to. Jasné, jasné. Pri niektorých látkach by sa toto dalo spraviť, hej, ako je napríklad konopa. Tam sa to dá spraviť, že regulovať predaj a takéto veci. Samozrejme, ehm, podporiť výskum psychedelík, to je kľúčová záležitosť. S viacerými odborníkmi som sa bavil, čo sa tejto problematike venujú, psychiatri hlavne, že to je budúcnosť psychiatrie jednoducho v kontrolovanom prostredí, samozrejme. A čo sa týka ľudí, ktorí už do toho spadli, hlavne treba vytvoriť priestor, aby do toho vôbec ľudia nespadli do týchto vecí. Ale tí, čo už spadli, tak jednoducho im vytvoriť, čo v niektorých krajinách aj funguje. Napríklad Dánsko má také miestnosti pre užívateľov, že môžu si tam otestovať čistotu tej látky. Aha. Môžu si to tam aplikovať. Majú tam zdravotný personál, ktorý im vysvetlí, že keď majú záujem o liečbu, netreba tých ľudí stigmatizovať a hlavne nekriminalizovať. Ukázalo sa, že kriminalizácia, keď tam je dostupná, tí užívatelia sa boja vyhľadať odbornú pomoc. No jasné, jasné. A to vypadá, že teďka se bohužel hroutí tenhle systém pravděpodobně i u nás. Nevím, jestli sleduješ vlastně, co sa deje. A hlavne poskytovať substitučnú liečbu. Jasné. Hej. A nielen mať ju, že teda máme ju, ale ten psychiater, áno, chápem, niekedy z kapacitných dôvodov nestíhajú, lebo digitálna doba nás dosť ničí. Z toho to mentálne zdravie je dosť zničené tou digitálnou dobou. Veľmi dobré sú rozhovory s pánom profesorom Jiřím Horáčkom. On je skvelý v tomto, ako to vysvetľuje, že sociálne siete a digitálna doba, ako nás vlastne ničí. A to sú tiež závislosti. Treba si uvedomiť, že aj sociálne siete sú závislosti. Samozrejme. Aj je to nezdravé. Áno a vidíme to u dospelých dosť často. Áno, áno. Stejně jako u dětí. Preto ja napríklad so mnou je niekedy ťažké sa skontaktovať, lebo ja nemám žiadne. Na vysokej škole som si to zrušil, aby ma to nerušilo pri skúškach a potom som zistil, že ani to nepotrebujem. Jasné, jasné. Takže nemám, nemám to vôbec a som spokojnejší. Takže áno, tí, čo už do toho spadli, treba im podať tú pomocnú ruku a hlavne vždy záleží na tom, aj z praxe je to overené, že tie prímesi robia tie látky nebezpečnými. A už aj na Slovensku boli záchyty a v Čechách tiež, že sa sekajú hlavne opiáty fentanylom a fentanyl je neskutočne smrteľný. Aha. A hlavne ono to do kaž-- do všetkých možných bielych práškov v úvodzovkách môžu nasekať a vytvoria takto závislých ľudí, ktorí budú potrebovať sa vracať stále a kupovať tie látky. Jasné, jasné. Čiže to je ten problém, že už v rámci toho harm reduction vytvoriť aj miesta, kde ten človek si vie otestovať, čo tam má a má tam jeden malý pohár s kyselinou. No máš v tom fentanyl, vysyp to sem a neťahaj to už keď nechceš. Keď chceš, no je to tvoje slobodné rozhodnutie. Já si myslím jako taky, jak říkáš, že ta, pro mě je dů-- já si myslím, že funguje osvěta. Jo, mám s tím osobní zkušenost vlastně z naší rodiny, kdy vidím nebo viděl jsem jako dítě vyrůstat v rodině, kde konopí bylo prostě běžnou jakoby věcí a v dospělosti s tím nemělo sebemenší problém. Jo, dneska je mu pětatřicet a nemá vlastně problémy žádný jako s konopím, protože to byla odmalička součást jeho života. Nebyla tam ta démonizace a ani ta zvědavost, jako že to je něco, když přišli jako kluci na střední. Hele, máme to. Rozumíš, ale jako ta osvěta je v tomhlenctom důležitá. Myslím si, že jedna, to, co říkáš, trošku budu reagovat na to, na tu variantu zaplnit ten život těch dětí něčím smysluplným. To je jedna, to je určitě pravda. Na druhou stranu já vidím často, že rodiče ty svoje děti zase úplně jako se snaží přehltit, aby měly furt nějaký kroužky, jo a potom to ve finále končí tím, že oni prostě sáhnou po první. Ano. Takže ono to všechno má svý pro a proti a musí to být vyvážený. Ano, môže sa stať, že to dieťa sa zatne a proste sa vyprdne na to. Hej, hej, toto je taký príklad s mojím bratrancom, ktorého jeho mama veľmi chcela, aby vedel hrať na klavíri. Tak na jednom konci dediny ho nasadila na autobus, aby išiel do mesta na tú hodinu klavíra a on na druhom konci dediny vystúpil, lebo ho to nebavilo. Jasně no. Čiže áno, hej, treba tie také aktivity, ktoré tie deti aj oslovia a netlačiť ich do niečoho. Tak já jsem- Nebojím nasázet deset kroužků prostě na tejden, jako aby se ani chvilku neměl prostě čas se po něčem podívat. Jasné. No ako ja si pamätám z môjho detstva. Nemal som čas vymýšľať, lebo som v nejakých desiatich, jedenástich rokoch objavil Iron Maiden. Na Vianoce som dostal gitaru a dodnes hrávam. Mám dve kapely a dodnes hrávam a vyplnilo mi to voľný čas. Nehraješ tady dneska? Ale tady to dneska není moc kytarový. Nie, nie, nie. Takže áno, proste nemal som čas vymýšľať a z nudy len tak, že čo budem robiť. Ale mal som tam tú aktivitu tohto druhu. Jo jo. Takže. Super, super. Hele já ti děkuju. Já myslím, že jsme to téma poměrně vyčerpali. Mohli bysme se o tom bavit donekonečna a určitě bysme otevřeli ještě další témata. Áno a ešte takú poznámku k tomu, že ten harm reduction, ono to treba mať dopredu pekne premyslené a naplánované a aby to neskĺzlo do toho, myslím. V Kanadě sú mestá, kde sú no go zóny, lebo tam proste dekriminalizovali a veľmi zlý prístup. Neboli pripravení na ten nápor a myslím Portland, Oregon. Tam, tam je taký problém, že tiež veľmi dekriminalizovali a uvoľnili pravidlá a stal sa im tam obrovský chaos. Čiže zase treba to rozumne vopred plánovať, približne tie riziká odhadnúť a nie že len všetko povolíme a hotovo. Napríklad Portugalsko malo veľmi dobrý prístup v dvetisícprvom, lebo užívateľov injekčných bolo strašne veľa. Kriminál, kriminalizovali ich, vysoká prevalencia HIV, úmrtí a po pár rokoch sa zistilo, že tou dekriminalizáciou, harm reduction, už im poklesol o brutálne čísla, že majú minimum injekčných užívateľov. Aj tých, čo majú, im neumierajú. Jo. Já bych ještě chtěl dodat, co jsem ještě vlastně zapomněl, abych nevypadal jako pokrytec, kterej chce legalizovat konopí a ostatní látky, po kterých se člověku v uvozovkách zamotá hlava, tak říkám, že jsou špatný. Nevidím to tak. Vidím to tak, že za mě dospělí lidi by měli mít možnost vybrat si, s čím budou relaxovat, s čím se budou bavit a na čem si budou v uvozovkách vyjíždět. Někdo si vyjíždí na zlatejch hodinkách, někdo si dá radši brko prostě jo. Ale já bych v jedn-- legalizoval daleko víc věcí, než jsou legální teďka. Nic bych úplně nevylučoval a zároveň bych to dal do specializovaných obchodů a dělal velkou, velkou harm reduction. Snažil bych se prostě vzdělávat tu společnost k tomu, aby věděli, co je třeba čeká, když si něco dají. Ještě vidím, že chceš něco říct. Pověz. Tento přístup má svoju logiku, lebo štátom regulované a produkované veci aj tí zdravotní pracovníci potom vedia, že čo to je a z čoho to je a čo majú riešiť. Pri týchto syntetikách je problém to, že oni tipujú, oni sami nevedia a snažia sa tie príznaky nejak potlačiť a pomôcť tomu človeku. Pri takto regulovaných veciach by to bolo samozrejme, že oveľa jednoduchšie. A veľmi dobrá je taká štatistika, a to z viacerých krajín, ktoré buď dekriminalizovali alebo legalizovali. Každý sa bál nárastu, ako už sme hovorili o tom Nemecku a ten nárast tam nie je. Možno v Holandsku boli štatistiky, že keď začali coffee shopy, že asi pol roka mali nárast, lebo ľudí to zaujímalo, ale potom tie čísla padli ešte pred tú dekriminalizáciu, lebo ľudí to prestalo zaujímať. Čiže tí skalní užívatelia ostanú tak ako na dedine, ostanú tí štamgasti pri tých lacných vínach, tak tí hardcore užívatelia ostanú, ale ono z toho nebude ten strašiak a ten nový trend, že teraz náhodou bude široká paleta dostupná nejak kontrolovane a všetko si nakúpime a cez víkend vyskúšame. Jasně, jasně, jasně. Super. Hele, díky ti moc. Aj ja ďakujem. Jsme si udělali pěknej rozhovor na festivalu Prague 420. Je tady příjemný počasí, je tady skvělá atmosféra a my ještě máme spoustu času si to tady užít. Tak zůstáváš tady? Ano, dneska ano. Super. Tak jo. Tak já ti přeju, abys si to tu ještě pořádně prošel. Děkuju ti za to, že sis udělal čas, že jsme spolu tenhleten rozhovor mohli udělat. Doufám, že i vás to bavilo. Doufám, že nejste moc závislí na sociálních sítích a na nás nekoukáte už potřetí. A jestli jo, tak se jděte ven proběhnout a my vám zase někdy něco připravíme, abysme vás k tomu přikovali. Mějte se krásně, čau.

  • #90
    May 21 · 20 min

    Spannabis, Konopex a novinky z konopné scény

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spannabis-konopex-a-novinky-z-konopne-sceny-konopny-podcast-90-n123 V jubilejní 90. epizodě Konopného podcastu se ohlédnu za jarní sérií konopných veletrhů a akcí. Navštívil jsem Growfest v Brně, legendární Spannabis v Bilbau a Konopex v Ostravě. Povíme si o atmosféře jednotlivých akcí, změnách v konopném průmyslu, útlumu growshopů po německé legalizaci i o tom, proč evropský konopný trh momentálně nezažívá nejlepší období. Dozvíte se také: proč se Spannabis přesunul do Bilbaa, jak legalizace v Německu změnila trh, proč mizí growshopy, co se děje kolem CBD a syntetických kanabinoidů, a jaké novinky mě letos na veletrzích zaujaly.

  • #89
    March 25 · 13 min

    👉 Kdy začít pěstovat konopí venku? Načasování = polovina úspěchu

    Kdy je nejlepší začít s outdoor pěstováním konopí? V této epizodě se podívám na jednu z nejčastějších otázek, která přitom nemá jednu univerzální odpověď. Vysvětlím, proč není ideální začínat příliš brzy, jak do načasování vstupují mrazy, délka dne a teplota, a proč je často lepší přizpůsobit start plánované sklizni než kalendáři. Ukážu vám také, jaký je rozdíl mezi automaty a fotoperiodami z pohledu načasování a proč dávám semínka klíčit rovnou ven. Tahle epizoda Konopného podcastu je zároveň první bezplatnou lekcí video kurzu pěstování konopí outdoor. V 89. epizodě Konopného podcastu se dozvíte: Kdy začít s klíčením a proč se vyplatí počkat, jak naplánovat sklizeň podle typu odrůdy, proč mohou být jarní mrazíky zásadní problém, jak správně adaptovat rostliny na venkovní podmínky, proč je přímé klíčení venku často nejlepší strategie. Přepis epizody Kdy začít pěstovat konopí venku? Tuhle otázku už jsem slyšel mockrát a je logické, že se na to lidé ptají. Většinou odpovídám také otázkou: „Kdy chceš sklízet?“ Jako pěstitelé konopí máte v dnešní době velkou výhodu, že si můžete vybrat feminizovaná semínka, ze kterých až na výjimky vyrostou vždy samičí rostliny. Nemusíte si tedy už dávno dělat hlavu s určováním pohlaví rostliny. Navíc si dneska můžete i do určité míry zvolit, kdy budete sklízet. Když si totiž vyberete fotoperiodicky neutrální, takzvané automatické odrůdy, můžete si naplánovat sklizeň tak, aby se třeba nekřížila s vaší plánovanou dovolenou. Životní cyklus automatů jde totiž předem poměrně dobře odhadnout, protože dozrávají přibližně 60-80 dnů od zasetí. Krátkodenní odrůdy, takzvané fotoperiody, naproti tomu dozrávají až na podzim, většinou na přelomu září a října, bez ohledu na to, kdy je zasejete. To je základní rozdíl mezi automaty a fotoperiodami. O dalších rozdílech mezi těmito odrůdami a tom, jak vybrat tu správnou, se dozvíte v druhé lekci, takže se teď budu držet otázky, kdy s pěstováním začít. Hodně lidí si rostliny předpěstovává doma na okně už od března nebo dubna. Já jsem postupně došel do bodu, kdy mi předpěstovávání doma dává smysl jenom tehdy, kdy pěstuji automaty a chci je sklízet dříve. V takovém případě ale nezačínám dřív než v dubnu. Hned vám řeknu proč. Pro co nejvyšší kvalitu a pěstování s co nejmenšími problémy je ideální, když rostliny automatů rostou a zrají při co nejdelším dni a při intenzivním slunečním svitu. Nejdelší den je 21. června a nejteplejší měsíce jsou v České republice červen, červenec a srpen. Při setí je třeba myslet na ranní mrazíky, které mohou přijít ještě v půlce května na zmrzlé muže: Pankráce, Serváce a Bonifáce. Při sklizni zase na to, že Koncem července už mohou být noci zase chladnější. Ne nadarmo se říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ No a Aničky mají svátek 26. července. Mezi Bonifácem a Annou je přesně 73 dnů a také nejdelší dny v roce. Takže, když automaty zasejete v půlce května, budete je s největší pravděpodobností sklízet na přelomu července a srpna a dopřejete jim nejvíce tepla a největší porci slunečního záření. S fotoperiodami se to má tak, že když je zasejete také až v půlce května, mají zhruba 5 měsíců na to, aby vyrostly a dozrály. Věřte mi, že je to víc než dost na to, abyste na podzim sklízely obrovské rostliny. S největší pravděpodobností budete muset část úrody zlikvidovat, abyste se udrželi v povoleném množství 100 gramů na osobu. Předpěstovávání fotoperiodických odrůd doma nedává velký smysl. Sejte je až ve chvíli, kdy mohou být alespoň přes den venku a teplota neklesá pod 12 °C. Já svoje rostliny dávám klíčit rovnou ven a řeknu vám tři důvody, proč to tak dělám: Rostliny jsou od první chvíle adaptované na podmínky, ve kterých budou růst, takže je pak nepřekvapí, když je z teplého parapetu dáte ven. V takovém případě je musíte nějakou dobu nechat adaptovat na nové podmínky a chránit je před intenzivním sluncem. Při předpěstování doma na okně mají klíční rostliny většinou menší intenzitu slunečního svitu než venku, a při přesazování ven je třeba je nechat chvíli zvykat na sluneční svit, jinak je slunce jednoduše spálí. Na hůře osvětleném okně navíc rostlinky tvoří dlouhé tenké stonky a nejsou moc stabilní. Při klíčení venku se brzy oddělí zrno od plev – to znamená, že méně odolné rostliny můžu vyřadit hned na začátku a pro pěstování si vybrat jen ty nejsilnější. Upřímně, chce to samozřejmě i trochu citu. Když je v noci chladno, schovávám rostliny na noc domů. Přes den je ale nechávám venku a sklízím je jen při velké nepřízni počasí, jako je déšť nebo silný vítr. Tuhle péči potřebují vždy jen zhruba 2 týdny. Za tu dobu se ale výborně zpevní a jsou odolné vůči běžný povětrnostním vlivům i velmi silné intenzitě slunečního svitu. Než začnete klíčit semena, namočte je na 24 hodin do vody, nasají vlhkost a často už vám během té doby některé puknou a začnou klíčit. Poté dejte semínka do malých květináčů o objemu zhruba 200-300 ml. Použijte substrát pro klíčení nebo zeminu, na kterou jste zvyklí. Malé květináčky snadno můžete přenášet přes den ven a v noci dovnitř, kdyby bylo chladno. Můžete je ale klidně nechat doma do chvíle, kdy vám ze země vykouknou první lístky. Pak je přesuňte na slunné místo a dovnitř je dávejte pouze na noc, pokud jsou noční teploty pod 12 °C. Rostlinky fotoperiod můžete nechat v malých květináčích až do chvíle, kdy budou mít 10-15 centimetrů. Automatické odrůdy je ideální sít rovnou do finální pěstební nádoby nebo na záhon. Já si je ale také předpěstovávám. Jakmile mi ale zespodu květináčku vykoukne první kořínek, okamžitě přesazuji do finálního květináče nebo na záhon. Automaty nemají přesazování moc rády a může je to zpomalit v růstu. Vzhledem k jejich krátkému životnímu cyklu je každý den zpomaleného růstu znát. Teď vám ukážu ukázku ze začátku pěstebního cyklu. Semínka jsem zasel 10. května a přes den jsem květináče nechával na slunci. Nenechte se zmást počtem květináčů. Legálně může každá dospělá osoba pěstovat tři rostliny konopí s obsahem THC nad 1 %. Většina odrůd na obrázku obsahuje nižší podíl THC. Chtěl jsem jen ukázat, jak vysoké dosahuji tímto způsobem klíčivosti. Klíčení venku jde trochu pomaleji než při předpěstování uvnitř. První lístky se objevily 14. května, 21. května už měly všechny rostliny pravé listy a jen jedna nevyklíčila. Po dvou týdnech byly všechny rostliny připravené na přesazení. Kdybyste se chtěli podívat na video se třemi způsoby klíčení, tak ho najdete v popisu videa, na které se právě díváte. Neexistuje jen jeden správný způsob. Spousta pěstitelů má své vlastní triky a oblíbené postupy. Důležité je si najít takový, který vám vyhovuje a který přináší dobré výsledky. Kdybyste si rostliny z nějakého důvodu předpěstovávali na okně nebo pod umělým osvětlením, buďte opatrní při jejich přesouvání ven. Listy rostlin pěstovaných uvnitř nejsou zvyklé na vysokou intenzitu slunečního záření, vyšší podíl UV záření a ani na venkovní povětrnostní podmínky. Při přesouvání ven nechávejte rostliny nejprve jen pár hodin ve stínu, poté je dávejte na slunce jen krátce, ideálně dopoledne a k večeru, kdy není sluneční svit tak intenzivní. Kontrolujte, jestli se listy nekroutí, neblednou nebo nevysušují. Adaptace na venkovní prostředí trvá zhruba týden až dva a je třeba s tím počítat. Rostliny si musí postupně zvyknout na vyšší intenzitu světla, UV záření i vítr. Uvědomte si, že na okenním parapetu je intenzita fotosynteticky aktivního záření přibližně 100–300 µmol/m²/s. Pod umělým osvětlením se běžně pohybuje mezi 400–1000 µmol/m²/s, ale na přímém letním slunci může dosahovat až kolem 2000 µmol/m²/s. Když je dáte z okenního parapetu rovnou na polední slunce, kytky to spálí. Do kdy nejpozději sít? U fotoperiodických odrůd doporučuji začít nejpozději do konce června. I za čtyři měsíce vám vyrostou pěkné kytky. Automaty lze sít ještě v červenci. Někdo si takhle s automaty dělá více sklizní za rok. Jen je dobré si uvědomit, jaké počasí bude v době sklizně. Optimální je plánovat setí tak, abyste měli do konce září kytky zralé. Záleží to samozřejmě i na poloze vaší zahrádky. V horských oblastech bude lepší sklízet dříve, a tak pozdější setí automatů příliš neoddalujte a začněte nejpozději do poloviny června. To je takový ideální hraniční termín. U fotoperiod termín sklizně neovlivníte, takže ať zasejete dříve nebo později, kytky budou zralé ve stejnou dobu. Sklizeň můžete uspíšit volbou odrůdy s rychlejším dozráváním, ale o těch vám povím až v další lekci.

  • #88
    March 2 · 15 min

    🎙️ Využívají rostliny zelené světlo? Velký mýtus o fotosyntéze.

    Využívají rostliny zelené světlo pro fotosyntézu, nebo je opravdu „k ničemu“, jak se často tvrdí? V této epizodě se podívám na jeden z nejrozšířenějších mýtů o světle a fotosyntéze. Vysvětlím, odkud se vzala představa, že zelené světlo rostliny nevyužívají, co o tom už v 70. letech zjistil Keith J. McCree a proč je rozdíl mezi absorpční křivkou chlorofylu a skutečnou fotosyntézou v listu zásadní. Zjistíte také, že list není plochá destička, ale vícepodlažní struktura, ve které se světlo chová jinak, než by napovídala jednoduchá chlorofylová křivka. V 88. epizodě Konopného podcastu se dozvíte: Jak funguje fotosynteticky aktivní záření (PAR), co je kvantová účinnost a proč není každý foton stejně „pracovitý“, proč zelené světlo proniká hlouběji do listu, jak se jeho význam mění při vysoké intenzitě světla, a že tato barva u osvětlení rozhodně není zbytečná.

  • #87
    January 21 · 19 min

    Jak probíhá online kurz pěstování konopí? | Q&A

    🔗 Více informací o kurzech 👉 https://www.pestovat.cz/kurzy Online kurz naživo vs. videokurz. Jaký je mezi nimi rozdíl a pro koho mají smysl? Začátek nového online kurzu pěstování konopí naživo se blíží, a proto jsem se v této epizodě Konopného podcastu rozhodl podrobně vysvětlit, jak kurzy fungují, pro koho jsou vhodné a jaký je rozdíl mezi videokurzem a kurzem naživo s interakcí. Online kurzy pořádám od roku 2023 a za tu dobu je absolvovali domácí i pokročilí pěstitelé, ale i lidé, kteří chtěli pěstování opravdu pochopit v souvislostech. Kurz naživo letos probíhá podruhé a poprvé při něm poběží reálný pěstební cyklus souběžně s výukou, takže účastníci mohou celý proces sledovat krok za krokem – nebo se přidat se svými vlastními rostlinami. V této epizodě vysvětluji nejen rozdíly mezi oběma formami studia, ale také odpovídám na nejčastější otázky, které mi k online kurzům chodí. V této epizodě se dozvíte mimo jiné: Jak vypadá videokurz a co všechno obsahuje Jak probíhá online kurz naživo a v čem je jeho hlavní přidaná hodnota Co vám kurz reálně přinese a v čem pomáhá nejvíc Zda je kurz vhodný pro začínající i pro pokročilé pěstitele A co když pěstujete úplně jiným způsobem, než já Pokud uvažujete o tom, že byste se do online kurzu zapojili – ať už formou videokurzu, nebo kurzu naživo – tahle epizoda vám pomůže udělat jasno a vybrat si variantu, která vám bude dávat největší smysl. 💬 Své otázky pište do komentářů pod podcatsem. --- 📅 Kapitoly videa: 0:00 Úvod 1:54 Jak vypadá video kurz 4:30 Jak probíhá online kurz naživo 7:52 Co vám kurz přinese 10:15 Je kurz i pro pokročilé pěstitele? 11:15 Je možné lekce sledovat zpětně? 11:43 Je možné si kurz stáhnout? 12:32 Bude kurz k vidění i zdarma? 13:19 Kolik lidí bude v kurzu naživo 14:08 Je možné se přihlásit v průběhu kurzu? 14:55 Zavazuje mě účast v kurzu k nákupu dalších věcí? 16:08 Shrnutí 17:14 Co když pěstuju úplně jinak?

  • #86
    January 10 · 29 min

    6 pěstebních sestav pro domácí pěstování 🌱

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/6-pestebnich-sestav-pro-domaci-pestovani--n118 V této epizodě Konopného podcastu vám detailně představuji 6 kompletních pěstebních sestav pro domácí pěstování konopí – od nejúspornější varianty až po výkonnější setupy pro maximální kontrolu nad pěstováním. Pěstební sestavy: www.pestovat.cz/vybaveni Každou sestavu rozebírám prakticky a bez marketingových řečí: spotřeba elektřiny PPFD a DLI rozdíly mezi automaty a fotoperiodami reálné provozní náklady očekávaný výnos Cílem bylo navrhnout sestavy, které: ✔ dávají smysl v běžném bytě ✔ mají nízkou spotřebu a hluk ✔ používají kvalitní a dlouhodobě spolehlivé komponenty ✔ respektují legislativní limity Současně vás zapojuji do výběru sestavy, ve které budu pěstovat celý cyklus naživo v online kurzu. 🔧 Co se v díle dozvíte: * proč automatům stačí nižší intenzita světla * kolik vás stojí jedna sklizeň v korunách * kdy se vyplatí silnější světlo a kdy naopak úsporné řešení * proč je lepší trochu předimenzovaná ventilace 📦 Představené rozměry sestav: 60 × 60 × 160 cm (1 rostlina) 80 × 80 × 180 cm (2 rostliny) 120 × 60 × 180 cm (3 rostliny)

  • #85
    Dec 23, 2025 · 27 min

    Jak vysoko zavěsit osvětlení nad rostliny? 💡

    Je vzdálenost světla opravdu tak důležitá, jak se říká? A proč mají komerční pěstírny světla často zavěšená několik metrů nad porostem, zatímco doma řešíme každý centimetr? V 85. epizodě Konopného podcastu se podíváme na to, jak vzdálenost světla ovlivňuje intenzitu (PPFD), homogenitu osvětlení i výslednou úrodu. Vysvětlím rozdíly mezi domácími a komerčními pěstírnami, roli odraznosti stěn, výkonu a tvaru osvětlení a také to, proč neexistuje jedna univerzální odpověď platná pro všechny. Dozvíš se mimo jiné: proč platí „čím blíž, tím víc světla“ – ale jen do určité míry kdy je důležitější intenzita a kdy rovnoměrnost osvětlení jak se fotony v pěstebním prostoru skutečně chovají jaké vzdálenosti dávají smysl u běžných LED světel v různých velikostech pěstebních prostor proč je 30 cm často rozumné minimum Epizoda vychází z let praktických měření, zkušeností z domácích i komerčních pěstíren a z práce se spektrometry i mobilními aplikacemi pro měření světla. 🎙️ Poslouchejte až do konce – a pokud máte vlastní zkušenosti nebo otázky, napište je do komentářů.

  • #84
    Dec 3, 2025 · 34 min

    Brazílie na konopné vlně – Konopný podcast 84

    V půlce listopadu 2025 jsem se vydal s Petrem Mertlíkem ze Sunflower Trimmer do Brazílie. TAmní konopná scéna zažívá zajímavý boom způsobený mírnou, ale důležitou změnou v legislativě. V podcastu probíráme veletrh Cannabis Expo Brazil v São Paulu, místní legislativu, konopné asociace, domácí pěstování i to, proč se tu tolik sází na oleje a extrakty. Řešíme také rozdíl mezi mokrým a suchým trimmingem a pěstování v brazilských podmínkách. V 84. epizodě se dozvíte Jak funguje konopná legislativa v Brazílii a možnosti domácího pěstování pro pacienty. Konopné asociace – jejich role a rizika, která podstupují. Proč se v Brazílii všechno točí kolem olejů a extraktů místo konopného květu. Rozdíly mezi mokrým a suchým trimmingem a kdy který dává smysl pro pěstitele i výrobce. Do­jmy z Cannabis Expo Brazil: nadšení návštěvníků, trh v začátcích a potenciál brazilské konopné scény.

    • Transcript
    • Chapters
  • #83
    Nov 13, 2025 · 12 min

    Jak vybrat pěstební světlo (a na co si dát pozor)

    Krátký, praktický průvodce pro ty, kdo vybírají první pěstební světlo. Je opravdu důležitý výkon nebo je lepší se zaměřit na jiné parametry? Prodejci na vás valí hromady informací, ve kterých není někdy snadné se vyznat. O světle se dá mluvit, dlouho, ale v téhle epizodě se dozvíte vše potřebné. Žádné mýty – jen to, co fakt pomůže při výběru prvního osvětlení pro pěstování. Proč je spektrum někdy víc než výkon. Jak se pozná účinnost Jak se vyznat ve výrazech jako PPF, PPFD nebo DLI. Doporučený výkon na konkrétní plochu. Proč neřešit UV a IR Podrobnější informace o osvětlení najdete hned ve čtvrté epizodě konopného podcastu.

  • #82
    Oct 27, 2025 · 45 min

    Co letos čekat na Cannafestu? Tipy přímo od jeho ředitele

    Lukáš Běhal je zakladatel a ředitel Cannafestu, největšího konopného veletrhu u nás. Koho jiného bych se měl zeptat, co nás na letošním ročníku čeká a na co se máme těšit? Letošní ročník se koná necelé dva měsíce předtím, než vejde v platnost nová legislativa, a tak je nasnadě, že se bude hodně věcí točit právě kolem ní. Poslechněte si nejen o Cannafestu, ale i o zkušenostech s léčbou nebo vývoji konopné politiky v Evropě. Tématu bude přizpůsobená i odborná konference. Na ní tradičně vystoupím i já, a to v pátek 7. listopadu ve 14:00. Po zbytek festivalu se na vás bud těšit na stánku Advanced Hydroponic of Holland v hale 5 stánek A17. Přestavení programu a novinek na Cannafestu Zajímavé přednášky na odborné konferenci Zkušenosti s konopnou léčbou Návštěvníci Cannafestu Soutěže o vstupenka a vaporizer Volcano

  • #81
    Oct 6, 2025 · 48 min

    5 nutností pro domácí pěstování

    Článek k podcastu Domácí pěstování konopí je pro mnoho lidí hlavně milovaný koníček. Pohled na prosperující a zdravé rostliny udělá člověku opravdu radost. Abyste se ale mohli takovým pohledem potěšit, musíte si nejprve nejprve pěstírnu sestavit a správně vybavit. Přestože je k dispozici skoro nekonečné množství vychytávek, kterými můžete pěstírnu vybavit, jde to i jednoduše. A jednoduchou cestu bych rád doporučil každému, kdo chce pěstování konopí pod umělým osvětlení vyzkoušet. Poslechněte si jak začít a co si připravit pro váš první pěstební cyklus. V 81. epizodě se dozvíte Jaké jednoduše vybrat a sestavit pěstební prostor Které osvětlení pro pěstování zvolit Proč a jak pěstírnu větrat O minerální a organické výživě Podle čeho vybrat správnou odrůdu

    • Chapters
  • #80
    Sep 29, 2025 · 31 min

    Bude to smrdět? Mýty o domácím pěstování.

    https://www.pestovat.cz/cs/blog/bude-to-smrdet-myty-o-domacim-pestovani-n110 Domácí pěstování je opředeno řadou mýtů, kvůli kterým se do něj někteří lidé nechtějí pouštět. Pěstování konopí je pro mnoho lidí zábavný koníček, při kterém nejde úplně o velikost úrody. Ti, kdo přemýšlejí, že si po 1. lednu 2026 začnou legálně pěstovat vlastní konopí by se rozhodně neměli nechat odradit domněle neřešitelnými překážkami. V této epizodě Konopného podcastu se podíváme na nejčastější mýty o pěstování konopí a řekneme si na rovinu, jak to s nimi je. v 80. epizodě se dozvíte O pěstování a zápachu konopí. Jestli je domácí pěstování drahé. Zda skutečně potřebujete velký prostor. Jestli je pěstování skutečně taková věda. Proč je někdy domácí konopí lepší než to z lékárny.

  • #79
    Sep 22, 2025 · 35 min

    Stačí vám 100 gramů? Spotřeba, pěstování a cena za gram

    V minulé epizodě jsem shrnul novelu trestního zákona týkající se konopí a přiznám se, že jsem ani zdaleka nečekal tak velkou odezvu. Pokračuji tedy v tématu a v téhle epizodě shrnuji, jak vlastně těch 100 gramů vypadá, kolik konopí potřebuje běžný uživatel a jak si ho vypěstovat, bez rizika porušení zákona. Podíváme se na pěstování venku i pod umělým osvětlením, automatické i krátkodenní odrůdy i možnosti, jak zajistit legální zásobu po celý rok. Pokud by vás zajímala celá novela trestního zákoníku upravující nejen pěstování a držení konopí, tak ji najdete tady. V 79. epizodě Konopného podcastu se dozvíte Jestli je 100 gramů hodně, nebo málo. Na jak dlouho takové množství vydrží. Jak je možné si konopí pěstovat a nepřekročit povolený limit Na kolik takové domácí konopí přijde. Jak mít legální zásobu po celý rok.

    • Chapters
  • #78
    Sep 12, 2025 · 35 min

    Je čas slavit? Legální pěstování v Česku od roku 2026.

    www.pestovat.cz 30. května 2025 schválila sněmovna novelu trestního zákoníku, která od 1. ledna 2026 zásadně mění přístup k pěstování a držení konopí. Jedná se ale o skutečnou legalizaci? Poslechněte si souhrn toho, co bude povolené, a co naopak bude zakázané, jaké platí limity pro jednotlivce a co hrozí v případě, že je překročíte. Přestože novela je v některých ohledech jasně formulovaná, zahrnuje i několik nejasností. Přesto vám poradím, jak postupovat, abyste se vyhnuli páchání trestného činu. Poslouchejte Konopný podcast a dozvíte se víc. V 78. epizodě se dozvíte Kdo a kolik konopí si bude moci legálně vypěstovat. Jaké jsou limity držení sušeného konopí Co hrozí v případě překročení limitů Jestli můžete pěstovat společně s někým dalším Jak postupovat, abyste neporušili zákon Strojový přepis epizody 30. května 2025 schválila Sněmovna novelu trestního zákoníku, která zásadně mění přístup k pěstování a držení konopí v malém množství a zejména pro vlastní potřebu. No a v téhle epizodě se dozvíte, co to znamená v praxi a co je skutečně povolený a co už není. Vítejte u sedmdesáté osmé lekce Konopného podcastu. Dneska je to o té legalizaci, na kterou někteří čekají v Česku už od devadesátých let, někdo ještě déle. Já osobně čekám tak od poloviny devadesátých let, takže se dá říct, že už třicet let a po třiceti letech jsem se dočkal určitý změny, stejně jako vy. Aaa léta změna má k tý vysněné legalizaci přece jenom trochu daleko, ale pojďme se na to podívat. Já každopádně se plánuji, si plánuji zasít nějaké rostlinky doma, až to bude povolené a začnu dva dvacátého ledna 2026. A vy můžete bejt u toho, protože právě v ten den začíná online kurz pěstování konopí naživo. Takže já tam budu každý týden ukazovat vlastně jak to, jak to pěstování pokračuje a vy si můžete zasít vlastně to konopí společně se mnou a každý týden se potom budeme věnovat teorii a vlastně i praktickým ukázkám toho pěstování a budeme samozřejmě řešit i nějaké problémy a navzájem se můžeme nějakým způsobem podpořit. Já si myslím, že to bude výborná akce. Jsem na to hrozně zvědavý, kolik lidí se toho bude účastnit. Vy se můžete na tu novelu nebo respektive na tu, na to povolení toho pěstování připravit i ve videokurzech, které už jsou nyní dostupné. Momentálně probíhá akce, dokonce je tam poloviční sleva a nebo se můžete přihlásit do toho kurzu naživo, který začne toho dvaadvacátého ledna. A i na ten platí vlastně ta poloviční sleva, takže já se těším na to, až to začne. Vy si můžete vybrat, který ten kurz by vám vyhovoval líp. Každopádně předtím, než budete cokoliv s konopím dělat, tak je dobré vědět, jaký jsou zákony, co můžete, co nesmíte. Momentálně je pěstování konopí stále ilegální, začíná to až prvního ledna dva tisíce dvacet šest. A já bych tak nějak trošku v rychlosti shrnul ten schvalovací proces. Ještě jsem vám teda chtěl říct, abyste se nestyděli dát Konopnému podcastu, že se vám líbí, sdílet ho s přáteli, sledovat moje sociální sítě a sledovat můj YouTube kanál. A teď-teď se vrátím k tomu shrnutí toho schvalovacího procesu. Takže tenhleten, tahle novela trestního zákona, protože nejde o úplně nový zákon, takže jde o nějakou novelu trestního zákoníku a ta byla předložená vládou devatenáctého listopadu 2024. Prvního čtení se dočkala v prosinci 2024 a při třetím čtení byla ve Sněmovně schválena. A to bylo památné datum. To je třeba si pamatovat. Je to třicátého května 2025. Potom ještě následovalo schválení v Senátu, které proběhlo třetího června 2025. Si pamatuji, byl jsem na dovolené, sledoval jsem to. A osmého června to podepsal náš pan prezident a ve Sbírce zákonů se objevila tato novela. Pátého srpna jako zákon č. 270/2025 Sb.. Důležité je vědět, že ta novela nabude platnosti 1. ledna 2026. Jaké jsou tam novinky? Doma si můžete pěstovat tři rostliny, do pěti rostlin to je přestupek a může za to být pokuta až padesát tisíc a od šesti rostlin už je to trestný čin. Co je důležité je, že tohle povolení se vztahuje na lidi starší dvaceti jedna let v místě, které jim patří nebo na který mají smluvní nárok. Takže třeba ve vlastním bytě, v pronajatém bytě můžete tohleto dělat, pokud je vám víc než dvacet jedna let. Důležité je taky vědět, kolik konopí vlastně můžete sklidit. Do sto gramů sušeného konopí je legální doma, do dvě stě gramů, mezi sto a dvě stě gramy je to přestupek, za který můžete zaplatit pokutu, a přes dvě stě gramů už to bude trestný čin. To je, co se týče toho, co si můžete nechat doma. Pokud se vydáte ven a chcete si s sebou vzít nějaký konopí, tak si budete moct vzít dvacet pět gramů legálně, mezi dvaceti pěti gramy a padesáti gramy to bude přestupek. Takže pravděpodobně, kdyby vám hlídka, kdyby vás hlídka zastavila s množstvím dvacet až padesát, dvacet pět až padesát gramů, respektive dvacet šest až padesát gramů, tak vám může pravděpodobně konopí zabavit a dostanete ještě k tomu nějakou pokutu na cestu, abyste si pamatovali, že tohle se nedělá. Je to málo, je to hodně? Jak si to vlastně celý vykládat? Můžu třeba začít, jak je to, když budeme třeba bydlet doma dva? Můžeme začít pěstovat sami, společně, můžeme si doma uložit konopí v jedné krabičce. Uvidíme, ale k tomu se ještě dostaneme, protože já chci nakousnout to, aby si to každý nevykládal po svém. I to, jak vlastně zjistit, kolik na té kytce, protože mezitím, kdy to dozraje, sklidíte to a usušíte, proběhne nějaký čas a ne každý musí třeba odhadnout, kolik toho tam může mít. Takže potom riskuje třeba, že toho bude víc. K tomu se za chviličku dostanu. Je tam spousta nejasností, které ukáže až praxe. Třeba jedna z nich je, jestli budete moct pěstovat jenom ze semen nebo i z klonů a případně pokud budete moci pěstovat z klonů, jako předpokládám, že ano, ale kde je můžete koupit? Může být nějaká prodejna, která bude mít na skladu tisíc klonů a vy si tam přijdete? Pravděpodobně ne, protože ta prodejna už je nějaký podnik a rozhodně bude překračovat ten limit těch tří rostlin. Takže pravděpodobně si budete moct objednat ze zahraničí, ale tohleto všechno ukáže až praxe, protože třeba v Německu kolem těch klonů, v Německu, kde už to pěstování je legální více než rok, rok a půl zhruba, tak lidi si kupují klony, prodávají se ty klony, ale je kolem toho spousta nejasností, protože když se můžete legálně pěstovat nějaké rostliny, tak je normální, že je obchod, ve kterém si můžete jít koupit sazenice, ale tady v tom případě to tak jasný není a bude třeba tyhlety nejasnosti ještě dovysvětlit, donarovnat a udělat k tomu nějaká pravidla. A bohužel, stejně jako třeba v Německu, jdou tou cestou, že probíhá teďka první soud s někým, kdo prodával klony. Takový veřejný soud, je to taková akce aktivistů, kteří chtějí teda opravdu nějaké rozhřešení od toho státu, aby jim řek teda jo, tohle se může, tohle se nesmí, aby v tom prostě jednou provždy bylo jasno. Uvidíme, jak to proběhne u nás. Já jsem říkal, co jde, co můžete dělat, ale teď bych se ještě rád dostal k tomu, co rozhodně nemůžete dělat. Nemůžete pěstovat nebo přechovávat konopí pro někoho jiného. To znamená, kdyby třeba vaše babička řekla Já bych chtěla vypěstovat nějaký konopí a udělat si z toho masti, ale prostě nemám na to čas. Nebo babička asi čas mít bude, ale třeba ji budou bolet ruce nohy. Nemůže třeba chodit, co já vím, nemůže a to tu je její právo delegovat na vás, aby řekla Hele synku, pěstuj mi tady na zahrádce tři rostlinky a já si z toho udělám mast. Tak pokud to uděláte, tak to pořád bude nelegální pěstovat pro někoho jiného, stejně jako si těch svých povolených 100 gramů babička nemůže uskladnit u vás. Co taky nejde, pravděpodobně je legálně vyrábět další produkty, nějaký extrakty. Jo a tady právě přichází ta novela trestního zákona s odlišením pojmů, výroba a zpracování. Jo, takže zpracováním já to tady mám napsaný. Zpracováním se rozumí technologicky nenáročný proces následující po vypěstování sklizni nebo sběru rostliny nebo houby obsahující omamnou psychotropní látku. A těm zpracováním se rozumí sušení, drcení a další procesy směřující k získání té omamné psychotropní látky ve stavu způsobilém k užívání. Jedná se o proces, při kterém nejsou používány speciální technologie, které by koncentrovaly potenciálně účinné látky. Například kromě uváděného sušení a drcení půjde i o maceraci, výluhy a vaření v másle či sádle bez následného odpaření rozpouštědla, neboť těmito procesy se koncentruje obsah účinné látky. Takže když si budete chtít udělat mast, budete si chtít udělat třeba máslo, z kterého si potom budete chtít udělat nějaké konopné pečivo. Je to v pořádku ve chvíli, kdy budete používat nějaký extrakt, dávat tam nějaké rozpouštědlo a výsledkem bude, že dojde ke koncentraci té účinné látky. To znamená, že budete se snažit vyextrahovat z konopí extrakt, který bude mít vyšší podíl THC. Tak potom už se nejedná o zpracování, ale už se jedná o výrobu. A ta výroba? Za výrobu se považuje náročnější proces využívající fyzikální či chemické metody, který, který směřuje k potencování, tedy zvýšení obsahu účinných látek nebo k jejich koncentraci za použití jiných látek nebo technologií. V případě konopí se v praxi bude jednat o konopné koncentráty a extrakty. A příklad tady přímo se zmiňují fénixovy slzy a výroba se pak bude vztahovat také k syntetickým drogám. Takže můžu si vylouhovat, můžu si udělat nějaký nějaké masti, můžu si udělat něco, v čem to budu macerovat, louhovat, ale neměl bych dělat extrakty. Jestli výroba hašiše suchou cestou oklepáním pryskyřice z palic je výroba nebo zpracování, to je otázka. Pro mě je to zpracování, protože je to velmi, velmi jednoduché a nepotřebuji k tomu žádné rozpouštědlo. Ale pravděpodobně tohleto a tyhle věci se časem budou muset nějak doladit a obávám se, že se to doladění bude probíhat někde v soudní síni. Čekalo se, že se trošku zmírní tresty za trestné činy spojené s konopím. Tam, pokud je mi známo, tak k žádnému, eh, k žádné změně nedošlo, protože v té novele se píše, že kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje, sklízí nebo zpracovává více než pět rostlin konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Nemusí jít nutně do vězení, může dostat podmínku, pokutu, domácí vězení. Jo, takže když to bude nad šest kytek, je to až šest měsíců. Ale stejný, tahle nižší sazba platí i přitom, když budete mít u sebe doma víc konopí než těch dvěstě gramů anebo víc než padesát gramů mimo obydlí. Potom stoupají ty sazby podle toho, eh, podle toho množství tak, že na-- až na tři roky může být pachatel potrestán, eh, pokud pěstuje více než padesát rostlin. A pokud má doma víc než dva tisíce gramů, teda dva kilogramy, anebo pokud venku mimo své obydlí pobíhá s množstvím větším než pět set gramů, anebo pokud ten trestný čin páchá ve větším rozsahu, což vlastně z těch tří písmen, které jsou dost konkrétní, eh, k tomu přidává zase docela nekonkrétní specifikaci. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let může být pachatel potrestán, pokud pěstuje více než pět set rostlin, doma má víc než dvacet kilo anebo mimo obydlí víc než pět tisíc gramů, teda pět kilo a zase, pokud spáchá-li uvedený čin ve značném rozsahu. Takže ty sazby za to porušení, za to překročení toho povoleného limitu jsou poměrně ve stejný, zhruba ve stejných kategoriích jako, jako byly. Ale my se nebudeme soustředit na to, kdo může jít do vězení. My se budeme soustředit na to, co můžeme, co smíme od 1. ledna 2026. Já tady mám nějaké, vybral jsem nějaké situace. Bydlíte sám doma nebo sama a chcete si vypěstovat nějaké konopí. To znamená, že vy můžete mít v jednu chvíli tři rostliny konopí, pěstovat, sklidit a usušit nebo respektive doma můžete držet legálně sto gramů. Sto až dvě stě gramů, můžete mít doma, ale už můžete zaplatit pokutu a s sebou ven si můžete vzít maximálně dvacet pět gramů, zase do těch padesáti gramů je to přestupek. Tohle je docela jednoduchý a dobře se to odečítá zase z toho zákona. Ale co je, když jsou doma dva lidi, když třeba bydlíte s přítelkyní nebo s manželkou, máte každý nárok na to pěstovat si svoje tři rostliny? Teoreticky byste mohli mít doma až šest rostlin a každý by mohl sklidit a usušit sto gramů legálně a do dvou set gramů v rámci přestupku. Takže celkem tedy byste mohli mít doma až čtyři sta gramů v režimu přestupku a celkem dvě stě gramů zcela legálně. Ale jak to bude? Bude muset mít každý svůj pěstební prostor, když budete chtít dohromady vypěstovat šest rostlin a nebo je můžete mít v jednom pěstebním stanu a označeným třeba, která patří komu? A co se stane, když to budete mít na zahradě? Musíte je mít zase nějak dál od sebe? Nebo můžete mít vlastně dohromady těch šest rostlin? A co se vlastně stane, když manželka nebude doma a já jí ty rostliny zaleju? Bude to přestupek, že pěstuju pro někoho jiného nebo přechovávám pro někoho jiného? Budeme si to muset každý uchovávat v jiné krabičce, nebo jak to bude? Tohle jsou, tohle jsou trošku nejasnosti, ale dá se předpokládat, nebo aspoň já očekávám to, že pokud to bude v takovéto, takovéto situaci, že budete bydlet doma společně s někým, budete si pěstovat společně konopí pro sebe v nějakým rozumným rozsahu. To znamená, že se to dá přepočítat na to, že každý má tři rostliny a nějaký ten limit toho konopí, tak si myslím, že to bude schůdné. Ve chvíli, kdy si domů nastěhujete, podepíšete si nájemní smlouvu s dvaceti dalšími lidmi a budete tam mít šedesát kytek, tak se asi nedá předpokládat, že by vám někdo, že by vám někdo uvěřil, že to máte jenom pro svojí osobní potřebu. Potom už je to takový sdílené pěstování a já jenom doufám, že ta logika tohohle bude fungovat i v té praxi, že policie bude se na to koukat tímhle tím logickým a zcela rozumným způsobem a bude rozlišovat mezi normálním domácím pěstitel a někým, kdo se na tom snaží nějakým způsobem obohatit. Jak zjistíte, kolik konopí vlastně sklidíte z tý rostliny? A ještě zajímavá věc, bude se, bude se počítat množství na čerstvý rostlině a nebo po usušení, protože když to sklidíte, tak je to těžší, než když to potom usušíte. Takže když byste to sklidili a někdo vám to přišel zvážit, tak bude to špatný pro vás? Nebude. Naštěstí je to tak, že můžete u sebe mít psychotropní látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující víc než jedno procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinoidů. To znamená, že v případě, že budete pěstovat povolený počet rostlin, neměl by nikdo vážit rostlinu čerstvou. Omamnou a psychotropní látkou se totiž podle zákona číslo sto šedesát sedm lomeno devatenáct set devadesát osm Sbírky o návykových látkách rozumí sušina kvetoucích nebo plodonosných vrcholků rostliny rodu Cannabis v závorce s výjimkou semen a listů, které nejsou doprovázeny vrcholky, z nichž nebyla odstraněna pryskyřice bez ohledu na to, jak se nazývají, takže je to sušina. Je to sušina kvetoucích nebo plodonosných vrcholků rostlin rodu Cannabis, z nichž nebyla odstraněna pryskyřice bez ohledu na to, jak se nazývají. Podobný povolené limity držení by se tedy vždy měly vztahovat k sušeným květům a pokud vím, není stanoveno, jaký obsah THC by tyto květy mohly mít, i když se o tom diskutovalo a určitě ještě diskutuje. Kdyby ale došlo například k limitu povoleného THC v těch konopných květech dejme tomu na osmnáct až dvacet procent, pak by pěstitelé samozásobitelé ano, ty lidi, co si budou pěstovat sami pro sebe, měli mít možnost si někde nechat svoje konopí otestovat, protože obsah THC se ve vypěstovaných rostlinách předem nedá nijak určit a už vůbec ne odhadnout. A jsou na to samozřejmě metody a zařízení, které to umožňují. Ale buďto jsou dost nepřesné a dost nespolehlivé anebo jsou hodně drahý. Takže pokud by vznikla taková povinnost nebo takový limit, že můžu doma pěstovat osmnáct až dvacet procent nebo do dvaceti procent maximálně konopí, tak já už bych potřeboval potom nějakou laboratoř, ke který bych si mohl zajít a říct, ale teď já si doma pěstuju, mohli byste mi změřit, jestli náhodou nespáchám trestný čin, protože nedá se. I když si koupíte semena a na nich bude napsáno, že odrůda dosahuje osmnácti procent, na to se nemůžete spolehnout, protože to závisí na tolika faktorech, že dopředu to nejste schopni říct. Možná by to šlo u těch klonů, ale ani tam to nebude přesný. Takže takovýhle limit THC v podstatě nedává, nedává smysl a není nijak rozumně akceptovatelný a zaveditelný do praxe. Já si myslím, že už tím, že jsou svým způsobem vyřazena, ta výroba koncentrátů, tak i ty nejsilnější odrůdy konopí možná třeba dosahují těch třiceti procent, ale není to možný z toho udělat osmdesát procent třeba jo, takže bych to zase jako nějakej limit bych tam asi nedával. Nemá to, nemá to smysl. Těžko. Těžko je to providitelný. Každopádně důležitá věc je vědět, jak poznat, kolik konopí dokážete sklidit z té rostliny. Přesně to neodhadnete nikdy, dokud ta rostlina roste, ale dá se to zhruba odhadnout. Jakmile rostlinu sklidíte a dá se to dokonce zjistit ještě předtím, než ji usušíte. Není to přesný, ale je to poměrně dobrej odhad. Absolventi těch mých kurzů online pěstování konopí už tyhle informace samozřejmě mají a dokážou to odhadnout v den sklizně. Jaká bude jejich, jaké bude množství sušiny? Ale pokud jste ty kurzy ještě neabsolvovali, tak vám můžu říct, že květy při sušení ztratí sedmdesát pět až osmdesát procent svojí hmotnosti. Mluvím o květech, které sklidíte čerstvou rostlinu, odstraníte, odeberete z ní květy a z těch květů odstraníte přebytečné okvětní lístky. Tak potom ten úbyt zvážíte, tak potom ten úbytek je sedmdesát pět až osmdesát procent. To znamená, že když sklidíte stogramovou rostlinu, nebo respektive sklidíte rostlinu, oberejete z ní květy, ostříháte okvětní lístky a zbyde vám sto gramů čerstvých květů, tak po usušení budou mít pravděpodobně dvacet pět gramů, dvacet pět, dvacet plus mínus. Takže na to, abyste měli sto gramů v závěru, tak byste měli mít řekněme do čtyř set gramů konopí čerstvé rostliny čerstvě obranného konopí. Takže to by mělo vážit maximálně čtyři sta gramů, abyste po usušení se dostali na těch sto. Doufám, že jsem to takhle z hlavy spočítal dobře, ale dává mi to smysl. Dá se zjistit i sklizeň zvážením celé rostliny, ale je to hodně nepřesný, protože je tam hodně proměnných. Některé rostliny jsou vysoké, mají hodně stonků, mají hodně větviček, v poměru k těm květům. Nicméně v průměru, já jsem to zjistil, já jsem to počítal na vzorku sto čtyřiceti rostlin z různých pěstebních cyklů a vyšlo mi v průměru, když rostlinu ustřihnete a hned ji zvážíte, tak vám vyjde nějaká hmotnost, tak zjistíte nějakou hmotnost a potom, když je oberete, usušíte a vezmete tu sušinu těch květů, tak v průměru se pohybujete někde okolo deseti procent. Takže když vezmete, sklidíte rostlinu, bude mít tisíc gramů, tak na konci byste z toho měli mít sušinu sto gramů. Ale je to opravdu jenom orientační číslo, které vychází z nějakého počtu rostlin různých pěstebních cyklů. Je to, berte to opravdu jako orientační číslo, nedá se tím úplně přesně řídit. Nejlepší je opravdu to obrat, když si chcete být jistý, obrat to zvážit tu čerstvou, ty čerstvé květy a potom po usušení máte opravdu tu čtvrtinu nebo dvacet procent. Co ale udělat, když už při tý sklizni zjistíte, Že to konopí vlastně máte jako navíc, že vlastně vidíte, že po usušení budete mít třeba tři sta gramů, což se může běžně stát, tak můžete samozřejmě si narychlo nastěhovat domů další lidi, aby to v přepočtu vyšlo teda, aby každý měl těch sto gramů, ale to si samozřejmě dělám srandu, protože to byste se mohli snadno stát organizovanou skupinou, která vyrábí omamné a psychotropní látky. A to určitě nechcete. Ale co můžete, je zpracovat to přebytečné konopí na masti nebo výluhy, protože v těch potom může být obsah THC do jednoho procenta, pokud to si můžete spočítat zhruba, když budete vycházet z toho, že třeba to sklizené konopí může mít až dvacet procent konopí THC, tak potom si přepočtete, kolik potřebujete dejme tomu sádla nebo vazelíny, jo, nebo nějakého másla na to, abyste to, abyste z toho udělali výrobek, který má do jednoho procenta THC, který je úplně legální a není vlastně limitován žádným množstvím. To je způsob, jak se přebytečného materiálu zbavit bez toho, aniž byste ho museli vyhodit, ale stejně i na ty masti musíte to konopí nejprve usušit. Takže zase budete riskovat, že získáváte, zpracováváte větší množství konopí než, než můžete, jo. Řešením je usušit to rychleji v troubě, při výrobě těch mastí nepotřebujete tolika těch terpenů, není to tak zásadní, takže můžete to sušení urychlit a co nejrychleji zpracovat. V podstatě jediným bezpečným způsobem, jak se nadbytečného konopí zbavit, je spálit ho, rozdrtit a vyhodit do odpadu, do bioodpadu nebo na kompost. To je jediné, co mi tak jako napadá, protože neexistuje nějaká spalovna veřejná, kam byste přišli a mohli jste tam odhodit svých přebytečných sto gramů konopí, jo. Já vím, že to je jako úplně, mně to je totálně absurdní takhle o tom mluvit, ale bohužel tohle je realita. Každý, kdo konopí někdy pěstoval, ať už s vysokým obsahem THC nebo povolené odrůdy technického konopí, nebo odrůdy do jednoho procenta THC, tak každý ví, že použít slova tři rostliny a sto gramů sušiny v jedné větvi v podstatě nedává žádný smysl, jo. Ale v parlamentu nebyl... A v senátu nebylo dost odvahy na to, aby ten limit byl vyšší a ten tlak ze strany policie byl pravděpodobně velký. A bohužel nedošlo k tomu, aby ta legalizace dávala smysl i z botanického hlediska, protože prostě tři rostliny a sto gramů nejde dohromady. I začátečník, pěstitel, který si venku zasadí odrůdu, tradiční odrůdu, kterou zasejete, krátkodenní odrůdu, kterou zasejete někde v květnu a sklízíte ji na konci září nebo v průběhu října, tak i úplný amatér může na takovéhle rostlině mít na jedné tři sta gramů sušiny, pět set gramů sušiny. A u těchhle odrůd není výjimkou, že ta sklizeň je až jedno kilo, může být i víc. A to je prosím jedna rostlina. Takže tyhlety odrůdy, které jsou krátkodenní, které jsou tradiční, jsou v podstatě vyřazené z toho, abyste je mohli pěstovat. Nezbyde vám, než pěstovat automaty, fotoperiodicky neutrální odrůdy, které jsou zralé zhruba za dva, za dva a půl měsíce od té chvíle, co zasejete. Nerostou tolik do výšky a není na nich logicky ani taková úroda. Takže to budou pro venkovní pěstitelé jediné varianty, které, u kterých nebude hrozit, že překročí ten limit. To znamená, že když někdo bude chtít a budete mít doma dvě kytky venkovní a podaří se vám sezóna, tak můžete mít dva kilogramy a za dva kilogramy už zase můžete dostat až tři roky. Takže zlepšilo se to, ale prostě tady to pořád nedává smysl. Protože ano, snadno si může-může někdo říct jo kilo, to je hrozně je, za kolik se to prodá? Ale to je běžná praxe zahrádkářů nebo lidí, kteří pěstují konopí na zahradě a na zahradě, že prostě toho mají víc. Zpracujou něco, zpracováván ty masti, něco si nechají, když kouří, ale jako jasně, sto gramů je hrozně málo. Je to hrozně málo. Je to škoda, že se to neposunulo dál, ale musíme to brát jako první krok. Já k tomu zhodnocení se ještě za chvilku dostanu, tak se v tom nebudu, nebudu se na tom teďka otáčet. Je třeba říct, že pro vlastní spotřebu si můžete vypěstovat několik sklizní za rok. Takže když teda, abyste se drželi toho limitu, tak si můžete pěstovat několikrát za rok. Budete k tomu teda potřebovat umělé osvětlení a všechno zařízení na pěstování pod umělým osvětlením, ale můžete v podstatě pořád doma mít tři kytky a sto gramů sušiny jako to legální maximum. Nemůžete ale si vypěstovat jednu venkovní sklizeň, abyste ji měli na celý rok. Pokud třeba ročně spotřebujete tři sta gramů konopí, ať už na cokoliv, tak si nemůžete vlastně to vypěstovat najednou bez toho, aniž byste riskovali, že překročíte zákon. Je tahleta forma legalizace vítězství? Nebo jak to máme vlastně vnímat? Já už jsem to změnil. Podle mě to v zásadě vítězství je, protože je to obrovský posun oproti tomu, co bylo, protože nebylo legální vůbec nic i pět rostlin, byl přestupek, i jedna rostlina byl přestupek. Ano, nešli byste asi pravděpodobně do vězení za to, že pěstujete jednu rostlinu, ale tohle, že souplo-- že je povoleno nějaký samopěstování, je povolený nějaký držení, je obrovskej posun a je to hrozně důležitý krok. A věřím, že tenhle krok může ukázat, že ani po jeho učinění se najednou nezačnou ulice plnit zmatenýma, sfetovanýma lidma, ale že ten život půjde dál tak, jak jde. Jenom některým lidem, prostě pro některý lidi, pro uživatele konopí ten život bude o něco snažší. Odpůrci samozřejmě budou říkat, že to kryje dealery, že prostě takhle může každej říct, že to má pro sebe. Ale já říkám, jako že kdyby to bylo legální, tak by nemuseli bejt žádný dealeři a měli bychom úplně po starostech, protože ten trh by se saturoval v podstatě sám. Ta poptávka by se dovedla pokrýt jiným způsobem, komerčním způsobem než černým trhem. Na druhou stranu, když hodnotím tu změnu, tak při současném povědomí o účincích, o nízký úrovni, jak společensky škodlivosti, tak zdravotní škodlivosti a o nízké úrovni návykovosti toho konopí, té psychoaktivní složky, bych čekal větší odvahu. Já si prostě myslím, že konopí by mělo bejt úplně legální, samozřejmě regulovaný, jako je všechno, co je legální, rohlíky taky legální, ale taky jsou nějaký pravidla, za kterých se může uvádět do oběhu. Co já považuju za úplnou legalizaci nebo co mně by se líbilo, Čeho doufám, že se jako ve svém životě ještě dočkám, je, že by byla úplná dekriminalizace domácího pěstování, možná s nějakými prostorovými limity, aby opravdu někdo neřekl, že má dvoustometrovou garáž a v tý se prostě pěstuje pro sebe. Taky považuju za legalizaci, pokud vzniknou, vznikne komerční prodej v licencovaných obchodech, stejně jako když si chcete otevřít bar. Takhle bych si představoval, že by bylo jednoduchý si nějaký takový podnik otevřít. Přijdete, řeknete dobrý den, tady mám, jsem ten a ten. Mám živnostenský list, tady mám prostor. Chtěl bych v něm mít bar nebo coffee shop a prodávat tam konopí, který bych bral z odlicencovaných producentů nebo zase od lidí, který mají povolení anebo který si budu pěstovat přímo sám a prodávat, jako jsou mini pivovary. Jde to v pivu? Proč by to nešlo v konopí? A dovedl bych si představit, že by se v těch specializovaných obchodech mohlo konopí konzumovat přímo tam za podmínek, který by třeba nekolidovaly se zákazem kouření v uzavřených prostorách, ale máme tady místa, kde je možný kouřivodní dýmky, kuřácké kluby. Dalo by se to vyřešit. Každopádně to je z mýho pohledu legalizace a takhle já bych si to představoval. Ale máme, co máme. Buďme za to rádi. Věřím a doufám, že to bude, že to je první krok na nějaké delší cestě. A hlavně doufám, že ten začátek a ten, ten první rok dejme tomu, ukáže, že to není chyba a že tudy rozhodně cesta vede. Já se každopádně těším, až si dvaadvacátého ledna zaseju nebo zasadím první legální sklizeň doma z konopí, který bude mít vyšší obsah THC než jedno procento a vy u toho můžete být. Můžete se přidat, stačí jenom přihlásit se do online kurzu naživo a už během podzimu se dozvíte první podrobnosti o tom, jak to celé bude probíhat a co vás tam čeká. Já samozřejmě chystám speciální díl Konopného podcastu, kde celý tady ten kurz představím a trošku přiblížím, jak to asi bude probíhat. Díky, že posloucháte Konopný podcast. Jak už jsem říkal, sdílejte mezi přáteli, že něco takovýho je a těšte se na další epizodu. Buďte na sebe hodní a těšte se taky trošku do toho roku 2026. Nicméně zbývá do něj ještě kus cesty, takže si ji užijte. Čeká nás třeba například Cannafest v Čechách, v Praze a ten se moc těším. No a možná se tam s některými z vás uvidíme. Mějte se fajn, říkám už to naposled a jednou provždy.

    • Chapters
  • #77
    Aug 29, 2025 · 50 min

    Konopná zmrzlina, která vás nevypne

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/konopna-zmrzlina-ktera-vas-nevypne-n107 Už jste někdy ochutnali konopnou zmrzlinu? Pokud ano, tak vám ji nejspíš servíroval Martin Sulán, který si díky tomu vysloužil přezdívku IceMan. Ze zmrzliny má nejen pevné svaly, ale i bystrou mysl. O pěstování a zpracování konopí dokáže vyprávět opravdu dlouho, a že v tom není žádné ořezávátko, o tom není pochyb. Jeho firma Dobré konopí produkuje pravděpodobně nejvíc výrobků z konopí vlastní produkce. Nudit se u téhle epizody Konopného podcastu určitě nebudete. V 77. epizodě se dozvíte Jak se vyrábí konopná zmrzlina Kolik se toho dá z konopí vyrobit Jak se pěstuje 20 milionů rostlin konopí Proč konzumovat konopné potraviny Jaké to je podnikat v oblasti konopí

    • Chapters
Showing 1–20 of 24 episodes