Skip to content
Sign in
Artwork for Hlasy paměti
History

Hlasy paměti

Český rozhlas

Vydejte se s novinářkou Lucií Korcovou, spisovatelem Adamem Drdou a ředitelem Post Bellum Mikulášem Kroupou do hlubin 20. století. V podcastu Hlasy paměti přinesou každé dva týdny vyprávění a svědectví o malých i velkých, přelomových i méně známých událostech naší historie. Poslouchejte na Českém rozhlase Plus i v podcastových aplikacích. 

Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Play
Open in
  • 27 episodes
  • weekly
  • Avg 22 min
  • Czech

Episodes 27

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
  • September 25 · 26 min

    Češi jí nadávali do fašistických spratků, přesto nikdy neodešla. Příběh Marianny Tomašovské

    „Když budeš hledět být dobrým člověkem, tak si můžeš být jistý, že bude na světě o jednoho mizeru méně. Takže kdybychom si to všichni vzali za cíl… nebylo by nám fajn?“ Tak zní životní motto Marianny Tomašovské. Přestože by děti nikdy neměly trpět za prohřešky svých rodičů, její příběh ukazuje, že některé byly nesmyslně trestány za provinění celého národa.

  • September 9 · 26 min

    „Češi by na operaci Heydrich měli být hrdí. Já jsem.“ František Moravec byl otcem operace Anthropoid

    Anglie, 1941. „Jste ochotní akci provést?“ Josef Gabčík a Jan Kubiš s odpovědí nezaváhají. U válečné mise je riziko smrti přirozené. Oba to vědí a oba s tím počítají. Muž, který jim otázku položil, ani jinou odpověď neočekával. Věděl, proč vybral právě tyto dva. František Moravec promyslel a naplánoval atentát na Reinharda Heydricha do nejmenších detailů.

  • September 2 · 13 min

    Zavražděn kvůli botám? Německý četník pomáhal Čechům

    V bonusovém dílu Hlasů paměti uslyšíte příběh německého polního četníka, který za druhé světové války spolupracoval s českým odbojem. Když se na někoho objevilo udání, šel do hospody, objednal si pár piv, předstíral, že je opilý, a v náprsní kapse měl povystrčený papírek se jmény lidí, na které se pravděpodobně chystalo gestapo. Jednoho dne zmizel. Podle vzpomínek pamětníků ho zavraždili dva Češi kvůli vysokým koženým botám.

  • August 26 · 27 min

    Sebevražda, nebo vražda? Co se skutečně stalo v lágru

    Květen 1957. V jedné z vězeňských místností v komunistickém lágru Rovnost si tichými hlasy povídá několik vězňů. Jeden z nich – Vladimír Požár – sedí za stolem a píše dopis své manželce. Neviděl ji už řadu měsíců a ostatní se složili, aby jí mohl domů poslat i nějaké peníze. Nikdo z nich v těch posledních klidných minutách netuší, že paní Požárová nejen nedostane dopis s penězi, ale také že už se nikdy se svým mužem znovu nesetká.

  • August 19 · 20 min

    Útěk z Věže smrti. Jaroslava Lukeše střelil dozorce do hlavy

    Nepodařený útěk a bestiální dozorce – tak by se dal ve zkratce popsat dramatický příběh Jaroslava Lukeše, který se snažil uprchnout z Věže smrti. Na útěku si ho ale všimli bachaři a jeden z nich ho postřelil. Jmenoval se Bohumír Vlačeha. Ten došel ke zraněnému muži ležícímu na zemi a z bezprostřední blízkosti ho střelil do hlavy. Jaroslav Lukeš byl ale stále při vědomí. Jak se mu podařilo přežít? A jak si dnes připomínáme oběti komunistického režimu?

  • August 12 · 26 min

    Rudá věž smrti se stala symbolem utrpení politických vězňů

    Když těsně před Jáchymovem odbočíte autem na nenápadnou silnici směrem k věznici, dostanete se k bývalému táboru L. Dnes patří pod správu Národního památkového ústavu, který se ho snaží vrátit do stavu z 50. let – jako připomínku utrpení desítek tisíc vězňů, kteří prošli pracovními tábory na Jáchymovsku za komunistického teroru. Symbolem utrpení všech nespravedlivě odsouzených, pronásledovaných a týraných lidí se stala takzvaná Rudá věž smrti.

  • August 5 · 26 min

    František Suchý mladší byl odsouzen na 25 let

    Radost z osvobození trvala příliš krátce. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 museli mít členové rodiny Suchých pocit, že se vrací do stejné noční můry jako za nacistické okupace. Nákladní vozy do strašnického krematoria znovu vozily těla popravených. Tentokrát ale uprostřed dne. Františkovi Suchému mladšímu bylo tehdy 20 let a rychle se zapojil do protikomunistického odboje.

  • July 22 · 14 min

    BONUS: Jsou v Ďáblicích skutečně pohřbené děti politických vězňů?

    Jednou ze záhad Ďáblic jsou dětské ostatky. Konkrétně 43 dětí politických vězeňkyň, které se měly narodit na Pankráci a skončit právě na Ďáblickém hřbitově. Prokázat se ale podařilo jen dva takové dětské osudy. Zbytek pohřebených těl patří dětem, které přišly na svět předčasně, nebo se narodily mrtvé. Výzkum ale pořád není u konce. Čas od času se znovu objevuje další velké téma – exhumovat ostatky lidí pohřebených u severní zdi, nebo je nechat odpočívat v pokoji?

  • July 15 · 24 min

    Ďáblický hřbitov. Kdo je skutečně pohřbený u severní zdi?

    Mohlo by to být místo klidného odpočinku. Nacistický a následně komunistický režim ale obestřel hřbitov temnotou a nenávistí. Právě tady se nacisté i komunisté zbavovali těl popravených odbojářů, vlastenců a politických vězňů. A protože v historii není nouze o paradoxy, leží tu vedle obětí i někteří z pachatelů. Kolik lidí je tady ale pohřbených a o koho konkrétně se jedná, to je dodnes v mnoha případech velkou neznámou.

  • July 8 · 12 min

    BONUS: K osudu židů bylo Československo po válce lhostejné

    Bylo 25. června 1946, když do vlaku na bubenském nádraží nastupovali německy mluvící židé a židé ze smíšených manželství, aby nadobro opustili Československo. Paradoxem bylo, že mnoho z nich se tak vrátilo na místo, odkud jen před několika lety mířili v nacistických transportech do ghett a koncentračních táborů. Když se po válce vrátili domů, zjistili, že vlast se k nim otočila zády. Jako jediné východisko tak často volili odchod ze země.

  • July 1 · 25 min

    Nádraží Bubny: Symbol nacistického útlaku vůči českým židům

    Kdyby místa mohla vyprávět, slyšeli bychom tisíce a tisíce příběhů, na které se mělo zapomenout. Takovým místem je i pražské Nádraží Bubny, odkud za protektorátu odjížděly první židovské transporty do ghett a koncentračních táborů. Většina deportovaných už se domů nikdy nevrátila. Byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech nebo na pochodech smrti. Právě bubenské nádraží si autoři Hlasů paměti vybrali jako první zastávku speciální letní série, kdy se vydávají na místa paměti.

  • June 17 · 26 min

    Symbol zrady. Jak se Emanuel Moravec stal služebníkem říše

    Je málo jmen, která jsou tak úzce spojena se zradou, jako jméno někdejšího protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Muže, který byl za první republiky podporovatelem Tomáše G. Masaryka a jeho hradní skupiny. Muže, který byl jedním z nejzarputilejších odpůrců přijetí mnichovského diktátu. Muže, ze kterého se ale nakonec stal kolaborant a poskok nacistů.

  • June 10 · 18 min

    „Čím jsem byl, byl jsem rád.“ Ulč působení u StB nelitoval

    V bonusovém dílu Hlasů paměti o Státní bezpečnosti a jejich spolupracovnících vypráví autoři příběh Jaromíra Ulče. Od 70. let vyvíjel operace, lámal a verboval spolupracovníky StB. Nikdy, ani po sametové revoluci, ale nepochyboval o tom, že to co dělal, bylo správné. Naopak. Podle něj to byla zajímavá práce a navíc ho psychicky uspokojovalo, když z lidí dostal to, co chtěl slyšet. Poslechněte si jeho příběh.

  • June 3 · 26 min

    Údajní i skuteční spolupracovníci StB. Obvinění, které dokázalo zničit život

    Donášel na mě soused? Kamarád? Nebo dokonce příbuzný? Kdo v mém okolí spolupracoval se Státní bezpečností? To byla palčivá otázka, která po sametové revoluci zajímala každého. Odpověď na ni přinesly na začátku 90. let takzvané Cibulkovy seznamy. Přesto pohled na ně není černobílý. Za každým jménem se totiž skrývá jiný příběh.

  • May 27 · 12 min

    BONUS: Smíření. Slovo hezké, ale musí mu předcházet dialog

    Strach ze zpochybňování výsledků druhé světové války, protiněmecká fronta i výhodný politický nástroj – to jsou některé z faktorů, které po roce 1945 ovlivňovaly další vývoj česko-německých vztahů, které výrazně poškodila šest let trvající okupace. Co stálo v petici Smíření 95? Proč u některých lidí vyvolala odpor? A proč se od revoluce pořád v české politice hraje karta údajné sudetoněmecké hrozby?

  • May 20 · 26 min

    Může někoho ohrozit sjezd vyhnaných Němců v Brně?

    Poprvé od druhé světové války se bude na území České republiky konat sudetoněmecký sjezd, a to mezi 22. a 25. květnem. Setkání předcházely desítky let dialogu a je dalším krokem v narovnávání vztahů mezi Čechy a vyhnanými Němci. I 81 let po válce však část české politické reprezentace projevuje nesouhlas a podobnou nechuť ke smíření jako v uplynulých desetiletích.

Showing 1–20 of 27 episodes